Článek
Děti mám dvě a musím přiznat, že i já zažívám často dny, kdy si říkám, že jsou to nejzlobivější děti na světě. Vzpomínám si na jeden takový perný den z doby, kdy byly ještě hodně malé.
Dcerce bylo deset měsíců a synovi čtyři roky. To páteční ráno jsem se probudila s příjemným pocitem, že budu mít jeden z těch výjimečně volnějších dnů, protože jsem navařila už večer, bylo hezké jarní počasí a já chtěla jít s dětmi do parku. Bylo ještě brzy, starší syn ještě spal, ale mně bylo divné, že malá - naše ranní ptáče - je tak potichoučku. Vstala jsem a opatrně, abych děti nevzbudila, jsem nakoukla do otevřených dveří pokojíčku. V tu ránu jsem ztuhla a vytřeštěně jsem zírala před sebe.
Naše sladká holčička stála úplně nahatá v postýlce, papírovou pokakanou plenku v ruce a hnědýma ručičkama malovala kolem sebe - na stěnu, po postýlce, prostěradle, povlečení. Měla to rozmazané úplně všude, dokonce i ve vlasech. Když mě uviděla, začala nadšeně volat „máma“ a natahovat po mně ruce. Po počátečním šoku jsem se vzpamatovala a perný den, který jsem si představovala úplně jinak, mohl začít. Nejprve jsem vydrhla malou, zapnula pračku se vším, co šlo vyprat, a pak se dala do čištění stěny a postýlky.
Většinou to začíná nevinnou zábavou...Foto: shutterstock.com
Mezitím se vzbudil syn, takže jsem děti nakrmila, malé dala hračky do ohrádky a pokračovala v čištění. Asi po půl hodině jsem vstoupila do předsíně a tady mě čekal druhý šok. Předsíň byla zaplavená vodou a zrovna v tu chvíli se z koupelny vyvalil nový příval. Náš vynalézavý syn si hrál s hadicí od pračky a nechal ji ležet na podlaze. Bylo mi do pláče. Nebudu popisovat ten kolotoč, který mě pak čekal.
Z procházky do parku nebylo nic. Když po obědě děti usnuly, vyčerpaně jsem padla do křesla a chtěla si aspoň na chvíli vydechnout. Uběhlo sotva pár minut a ozval se zvonek. Před dveřmi stál soused a s poťouchlým úsměvem mi podával mou noční košili. Visela prý na jeho anténě. Bylo mi jasné, že si malý zase hrál na balkoně s prádlem na sušáku.
Ani večer nepřinesl klid. To se vrátil z práce soused, který bydlí hned pod námi. Přišel mi vynadat, že má na stropě v předsíni fleky a že se za mnou staví s fakturou za malování. Byl to opravdu náročný, perný den!
Nezvládáte výchovu nebo je zkrátka vaše dítě nevychovatelné? Máte doma nezkrotného raubíře? Pojďte nám o tom napsat na info@prozeny.cz. Tři z vás si odnesou 500 korun.
