Hlavní obsah

Dětský psychiatr: Může vašemu dítěti zachránit život!

Foto: thinkstock

I děti mají své psychiatry!

„Náš Kuba, naše Anička, přece není žádný cvok! A co když se to dozví spolužáci ve škole?“ Právě tyhle předsudky nejčastěji rodičům brání, aby požádali o pomoc dětského psychiatra.

Článek

Mezi názory rodičů, kteří se brání tomu dovést dítě k psychiatrovi, patří například: „Já přece znám svoje dítě nejlíp a vím, co je pro ně dobré.“ A nebo: „Kdoví, jaká svinstva by tam do něj nacpali!“ Společně s odborníky se vás pokusíme přesvědčit, že tyhle představy jsou nejen mylné, ale i nebezpečné.

I malé dítě může mít depresi

Idylické představy šťastného dětství se jen neradi vzdáváte. Jistě, u rozháraného adolescenta vás nějaké to sebepoškozování nebo divné nálady zas tolik nepřekvapí. Ale co pětiletý andílek? Podíl dětí do deseti let, které trpí depresivní poruchou (i neobjevenou), odborníci odhadují na 1–2,5 %. Každý rok se přibližně deseti školákům podaří vzít si život; nezdařených pokusů je samozřejmě víc. Neléčená deprese nebo úzkostná porucha je přitom jedním z hlavních rizikových faktorů!

Foto: thinkstock

Bolístky duše trápí i ty nejmenší

Varovné příznaky

Co by mělo rodiče upozornit, že se s jejich dítětem děje něco nedobrého? „Varovným signálem jsou vždy výrazné změny v chování,“ upozorňuje MUDr. Michal Považan z oddělení dětské psychiatrie TH kliniky v Praze. „Upovídané, společenské dítě, které rádo chodilo na dramaťák, se najednou zavírá samo v pokoji. Příznaky deprese jsou často jiné než u dospělých: můžou vypadat jako vymýšlení si nebo lhaní. Dítě třeba začne mluvit o tom, že mluví s duchy,“ popisuje Michal Považan.

Ani sebevražedný pokus nepřichází bez varování. Většinou mu předchází období, kdy o ní dítě uvažuje a mluví (pokud ne doma, tak třeba na sociálních sítích). Někdy se může zdát, že chce dospělé jen vyděsit, upoutat na sebe pozornost. „Když máte impulzivní, hyperkinetické dítě, které vykřikne ,já se zabiju!´, asi dokážete odhadnout, že to nemyslí vážně. Ale zdaleka ne vždycky,“ varuje doktor Považan. Dlouhodobější vyhrožování sebevraždou by podle něj vždy mělo být důvodem k vyšetření.

Půjdeme k panu doktorovi!

Hlavním nástrojem psychiatra je rozhovor. Při prvním kontaktu si většinou povídají všichni dohromady, lékař, dítě i rodiče; pak následují pohovory s dítětem i s rodiči zvlášť. Menší děti psychiatr pozoruje při hře, nechá je kreslit a sleduje úroveň jeho pohybového i duševního vývoje. Pro upřesnění svého „podezření" používá dotazníky. Někdy si i vyžádá posudky dalších odborníků. Ať už je diagnóza jakákoli, vždy se bude týkat celé rodiny, součástí vyšetření je proto i rodinná diagnostika.

Do poradny, nebo na psychiatrii?

Návštěvu psychiatrické ambulance mnohé rodiny vnímají jako „konečnou“, krajní řešení. Mnohem přijatelnější je pro ně návštěva pediatra, neurologa nebo rodinné či pedagogicko-psychologické poradny. To ale mnohdy nestačí. Psycholog nemůže nahradit psychiatra, nemá potřebnou atestaci, zkušenosti s diagnostikou ani možnosti léčby (předepsání léků). A nestačí ani jakýkoli psychiatr: musí mít specializaci na děti.

Foto: thinkstock

Důležité je si všímat nezvyklých projevů u dětí

Přijďte za dva měsíce!

Pozor ale! „Dětských psychiatrů je v České republice málo,“ přiznává MUDr. Jaroslav Matýs, předseda Asociace dětské a dorostové psychiatrie. Může se vám tak snadno stát, že budete na termín čekat měsíc i víc. To se ovšem netýká akutních situací, například sebevražedných pokusů. V takových případech volejte sanitku a nechte dítě odvézt přímo na psychiatrické oddělení nejbližší nemocnice.

Přestože může být obtížnější se dostat ke správnému lékaři, určitě to stojí za to. Jak odhaduje doktor Považan, 70–80 % nemocných dětí se plně vyléčí. Většinu ostatních se podaří aspoň stabilizovat natolik, aby mohly pokračovat ve školní docházce.

Děti jsou menší, při psychických problémech ale netrpí méně než dospělí. A nedokážou se bránit. Proto mějte „oči na stopkách“. )

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama