Hladovka, cesta do pekel

Nikola se svěřuje: Začalo to už od dětství. Nikdy jsem nebyla štíhlé děťátko, už od školky jsem byla pěkná baculka. Jako každá dospívající holka jsem se chtěla líbit klukům, ale problém byl v mé tloušťce. Brali mě jen jako kamarádku.

Vážila jsem kolem 67 kilogramů a to při mé výšce 168 cm bylo poměrně dost. Jako nezkušená jsem začala hladovkami. Ráno jsem se občas nasnídala, ale jen výjimečně, když byli rodiče doma, aby neřekli, že nejím. Svačiny, co mi mamka chystala, jsem nejedla, ale dávala jsem je kamarádům nebo vyhazovala. Na školní obědy jsem také nechodila. Takže jsem celý den hladověla, ale večer to na mě přišlo a snědla jsem, co jen šlo. Takhle to trvalo asi čtyři měsíce. Potom jsem to vzdala.

Ručička na váze se ani nepohnula a při pohledu do zrcadla jsem taky žádné změny nezaznamenala, ba naopak, zdálo se mi, že mám větší břicho a silnější nohy. Tak to byla moje první etapa. Dále jsem se už o diety nezajímala a začala jsem se smiřovat s tím, že už to tak zůstane. Ten samý rok o letních prázdninách se ale něco stalo. Ani nevím jak, ale prostě jsem začala hubnout. Jedla jsem pořád stejně, nijak jsem se neomezovala. Asi to bylo tím, že jsem měla mnohem více pohybu, ale také jsem trochu vyrostla. Měla jsem 173 cm (od té doby už nerostu) a váha klesla na 60 kg.

Celou devátou třídu jsem svou postavu neřešila. Když jsem nastoupila na střední školu, říkala jsem si, že tady mě nikdo nezná, můžu začít znovu. A rozhodla jsem se, že začnu cvičit. Doma jsem měla několik CD s aerobikem, ale prostě se mi nechtělo, nemohla jsem se donutit. Do Vánoc jsem se začala zase pomalu zakulacovat.

Překonala jsem se a od Nového roku jsem začala cvičit aerobik asi 4x týdně. Vydrželo mi to asi čtyři měsíce, ale neviděla žádné výsledky. Jediné, co mě potěšilo, bylo asi to, že mě to začalo bavit. Do teď cvičím pravidelně a velice ráda. Nakonec jsem si řekla, že budu muset upravit stravu. Nechtěla jsem ale žádnou dietu, chtěla jsem změnit svůj životní styl už natrvalo.

Na internetu jsem začala pročítat články o zdravé stravě. Myslím, že mi to dost pomohlo, protože jsem se dozvěděla mnoho a převedla jsem to do svého jídelníčku. Nyní se mi daří pomalu, ale jistě hubnout. Jsem velice spokojená a doufám, že to tak půjde dále. Zdravou stravu dodržuji už dva měsíce a daří se mi hubnout 0,5 až 1 kg týdně. A je to vidět na postavě. Také cvičím (4x týdně hodinu aerobiku + posilování), jezdím na kole, bruslím...

Jak jsem změnila svou stravu? Začala jsem pravidelně jíst 5x denně. Snídám, obědvám, večeřím a 2x denně svačím. Jím v rozmezí 2,5 až 3 hodiny a poslední jídlo si dám čtyři hodiny před spaním. K tomu dodržuji pitný režim alespoň 2,5 litru denně. Piju zásadně čistou vodu nebo čaje. Ze svého jídelníčku jsem odstranila bílé pečivo, to jsem nahradila tmavým. Jím nízkotučné výrobky (sýry jen do 20 %, odstředěné mléko, nízkotučné tvarohy atd.). Snažím se také pravidelně do svého jídelníčku zařazovat maso (pouze kuřecí, občas hovězí) a ryby. A také hodně zeleniny a ovoce. Vyhýbám se smaženým jídlům. Ráda si připravuji dušené pokrmy a saláty. A k snídani miluju cereálie s jogurtem. Také nejím sladká jídla a čokolády.

Ale jednou za čas zhřeším. Třeba včera jsem měla kousek dortíku, ale z toho jsem si hlavu nedělala, protože jsem si večer hezky zacvičila.

Jsem teď spokojená a moje okolí také. Možná si někdo tento článek vezme jako inspiraci. Byla bych ráda, kdyby to někomu pomohlo tak jako mně. A poslední rada: Zhubnout rychle se nevyplácí, lepší je to pomaleji, ale napořád.

Téma týdne už pro tento týden končí. Ten následující týden si dáme malou pauzu. Pak se ale už zase budeme těšit na vaše nové příběhy! Jaké ale to nové Téma týdne bude, zatím neprozradíme!