Hlavní obsah

Dítě je nejlepší dát do internátu!

Foto: Shutterstock

Dělá problémy? Chce to internát!

Děti nám občas dokáží přidělat spoustu vrásek. Jak se cítí matka, jejíž syn je problematický už od plínek? Dozvíte se z jejího příběhu. A nové Téma týdne je: Žiju s ním, ale nemiluji ho. Jste v podobné situaci? Napište nám na info@prozeny.cz a vyhrajte 500 korun.

Článek

Mám děti dvě, hodnou holčičku a toho nejzlobivějšího chlapečka. Syn bude navždy mým chlapečkem (a dcera mou holčičkou) přesto, že letos v prosinci oslaví své 26. narozeniny. Klid asi, jak vidno, nebudu mít nikdy. Někde jsem četla, že děti by bylo dobré odvézt v 11 do internátu a vyzvednout je tak kolem pětatřiceti... Skvělá myšlenka.

Můj syn...

Kojenecké období mého syna bylo provázeno rykem, takřka žádným spánkem, potížemi s bolestmi bříška. Miláček byl stále hladový. Celé dny a noci pláč. Pak se prořval do období, kdy mu začaly růst zoubky...  Přežili jsme bolení bříška i zoubky, chlapeček roste a v 7 měsících už vstává na vlastní nožičky, ale neumí si sednout, takže ze stoje se pouští a padá na zádíčka a na hlavičku. Nakonec i toto období bez větší úhony přežijeme, chlapeček přešel do fáze ,,všude musím být, všechno chci vidět a zničit".

Žádná vycházka, žádná akce se neobešly bez hromady zabláceného prádélka, rozbitých botiček, žádný strom nezůstal nezdolán. Jsem vyčerpaná, unavená matka a vedu synáčka do školy. Chlapec je to v jádru hodný, doma si ho už umím zvládnout, ale škola, ta nám dává zabrat. Oběma. A pak učňák - a hrozné období: syn po těžké havárii leží na jednotce intenzivní péče na pokraji života a smrti.

Další etapa - syn se žení. Manželství vydrželo rok a rozvod, hádky o majetek, dluhy. A můj synáček si nachází novou úžasnou lásku. No... jak se to řekne slušně, je to slečna hezká, má sice tetování přes půl obličeje a seznámili se v podniku ,,na lásku" a náš zachránce ji miluje, ji i její dítě.

Po čase nakonec pochopil, jak spadl z louže pod okap. Odešel od ní a smutek a nudu zabíjí po hospodách, jedna výtržnost střídá druhou a malér je zde. Následoval soud, kde vyfasoval podmínku...

Já ho miluju, budu ho milovat, i kdyby provedl, no nechci ani domyslet... je můj do konce života. A všem říkám: ,,Suď, až ujdeš míli v mých botách" a těším se, až mu bude těch pětatřicet, snad už konečně bude mít rozum a já klid.

Žijete s mužem, kterého nemilujete? Jaké důvody vás k tomu vedou? Jaký je vztah bez lásky? Může vůbec fungovat? To je téma příštího týdne. Své příběhy a názory nám pište na info@prozeny.cz a vyhrajte 500 korun.

ynezorPumanzeSaNyknalC