Hlavní obsah

DMN: DEFINITIVNĚ MNE OPUSTIL, 21. EPIZODA

Foto: Archiv Báry Nesvadbové

Deník Mademoiselle Noire pro vás píše Bára Nesvadbová

Prospala jsem šestnáct hodin. Pozdní odpoledne bylo, když jsem se vzbudila. A stejně se mi vstávat nechtělo. Nechtělo se mi nic. Jen být ve tmě. Být a nemyslet. Nevzpomínat. Neplánovat.

Článek

Sestra se nahlásila na návštěvu. Prý přijede i s dětmi. Copak mne všichni nemohou nechat žít? Musí mne pořád kontrolovat?

Lucie dorazila brzo ráno. Nebyla ale sama. Nejen že přibrala obě děti Honzíka a Aničku, ale i jakéhosi půvabného, hnědovlasého mladíka.

„Jmenuje se Radek", řekla s naprostou samozřejmostí a rozložila karimatky mezi kuchyní a předsíní. Prý je jim líto utrácet za hotel. A já aspoň nebudu sama. Prý. Prý... Jako by samota šla vyplnit lidmi. Děti se zabavily kotětem. To zdrhalo. Nekonečná hra kdo s koho. Lucka stoupla ke sporáku, že zadělá na knedlíky a připraví kapustnicu. Radek se oblízl a majetnicky ji vzal kolem boků. Podobným pohybem, jako před pár týdny Roman. Zvláštní ti macho Slováci. Každý z nich je Jánošík. Pak ji začal líbat na krk. Jako bych tam nebyla. Sestra se jen pousmála. Nechala ho. Žádné odstrkování v rámci její vždy proklamované filozofie nejsme tady sami. Žádné odříkání doteků. Dokonce ho přede mnou vzala vášnivě za krk a s nepředstíranou samozřejmostí dlouze políbila.

Zavřela jsem se v ložnici. Budu trucovat. Ne, nejsem prudérní, to jistě ne. Ale vysvětlit situaci by mi snad měla.

Foto: Mišo Duha

Zvláštní ti macho Slováci. Každý z nich je Jánošík

Nenamáhala se. Odpoledne zmizeli na Pražský hrad. Večer, když děti konečně usnuly, se hlasitě milovali v koupelně. V mé koupelně.

Druhý den jsem vstala už za svítání. Bylo pět ráno, když jsem se mátožně dokodrcala do kuchyně na kafe. Lucie už tam byla.

„Roman mne definitivně opustil. Odstěhoval se. Všechno nám nechal. Vzal si jen pár kalhot a trika. Jeho obleky jsem donesla do Armády spásy." Zasmála se. Působila tak bezstarostně. „A kam šel?" „To nevím. Může být na Slovensku. Ale spíš se plácá někde po Asii." „Roman a v Asii?" To už pobavilo i mne. Jistě tam neobjevuje nová pole pro brambory. Co tam tedy ale pak dělá? „Víš, N., tentokrát to není žádná dvacetiletá sekretářka, kterou vezme do Tater do Kempinskiho na víkend, a pak se ověšený hračkami, květinami a výčitkami svědomí vrátí domů. Tentokrát ne. Je zamilovaný. Poznám to. Vím, jak Roman vypadá, když miluje. Mne si přece bral také z lásky." Teď už byla Lucie o krapet smutnější. „A kdo to tedy je?" Zvědavost mi nedala. „Čtyřicetiletá ošklivá, zrzavá jogínka." Odpověděla Lu s kyselým úšklebkem a osladila si kafe. „Ty sladíš?" V mé otázce byla trocha pohoršení, byť jsem nechtěla. „Jasně, že sladím. A taky jím karamelovou zmrzlinu. A hlavě mám sex. Spoustu sexu. Víc než na střední." Odpověděla moje Lucie a už se zase culila jak Heidi, děvčátko z hor.

Autorka: Bára Nesvadbová

Další epizoda už v úterý 25. 10.

Objevte francouzský poklad jménem šanson na www.kavaveznamenitouhy.cz.

ynezorPumanzeSaNyknalC