Když je chlap "hloupější" než žena...

Každý soudný člověk ví, že kolik je schopných, od přírody chytrých lidí bez vyššího formálního vzdělání, tolik je nablblých lidí s tituly. Jistě i vy si vyjmenujete mnohé příklady z obou těchto táborů. A aby bylo jasno: Smekám klobouk před lidmi, kteří dokáží studovat při zaměstnání, kteří jsou schopni se vzdělávat celý život. O tom žádná, jak se říká. Co mi však přijde nefér, je hnát chlapy do škol jen proto, že: Martina má doktora, Lucka inženýra, Petra aspoň toho kantora a já jenom elektrikáře. A přitom před svatbou ani slůvko. To elektrikář prošel v poho a jéje, jak hladce! I u maminky! A tak vám povím, jak to taky může dopadnout.

Byl to svého času nejhezčí a obdivovaný pár v jednom okresním městě. Ona učitelka, on profesionální sportovec. Známý sportovec, proto raději nebudu ani říkat, v jakém sportu, abych nedostal přes hubu. Žádná jména! Ona studovala, a pak učila na ZŠ, on sportoval a vydělával peníze. Vše v pořádku. Ona začala učit na SŠ, on sportoval a vydělával peníze. Vše stále v pořádku. Pak kvůli zranění dosportoval a vyslechl ortel: „Tak teď půjdeš pěkně do školy!" On do školy jít nechtěl. Ona že tedy musí. Teplo domova se změnilo v peklo domova. A tak se náš sportovec rezignovaně přihlásil k jakémusi studiu. Koupil si diplomatku, penál, psací potřeby a gumu se slonem a odjížděl na semináře, zkoušky a kdovíco ještě. Vyprávěl studentské historky a vypadalo to, že ho škola baví. Bavila! Ale ne škola. Nejezdil do žádné školy, ale za babou! Taky krásná holka. Když se blížilo období maturit, rozvedl se a vzal si ji.

Kdyby to aspoň bylo všechno! Dostal nabídku trénovat žáčky. Udělal si nějakou tu trenérskou trojku. A dostal dorost a udělal si dvojku, což prý ještě svede kdekterý osel. Jenže on byl dobrý trenér a nebyl osel. „Chci tě k áčku, ale musíš si udělat trenérskou jedničku," řekl mu prezident klubu. Tak oprášil diplomatku a... udělal. A pak ještě FTVS. A přišla první trenérská nabídka ze zahraničí. Pak další, výhodnější. Dnes tento úspěšný, bohatý a stále pěkný VŠ hovoří třemi jazyky a kdoví, zda jednou nebude zvolen předsedou nějakého svazu (nemůžu říct kterého). Svoji „záškolní" partnerku už nevyměnil. Však ona si taky nestěžuje...

Je lepší mít doma šikovného a vyhledávaného řemeslníka, nebo špatného, zamindrákovaného manažera? Můj kámoš, ke kterému si chodím půjčovat knížky, je truhlář. Ten vám umí věci! Chvíli vypráví o dřevě, chvíli o Dostojevském. Jeho manželka je lékařka. Pěkně hezky si ho s vlasy plnými pilin zažene do vany a vypere mu uprášené montérky. Dlouhá, dlouhá léta jim to spolu klape jak ve mlejně... Je třeba se ještě hloupě ptát, jaké z toho plyne poučení?