Hlavní obsah

Druhé dítě: Stejně lásky, ale méně pozornosti?

Foto: Thinkstock

Jedináčci si užívají pozornost rodičů plnými doušky. Ale co druhorozené děti? Většinou přijdou poněkud zkrátka...

Na těhotenském testu máte dvě čárky a těšíte se, budete dvojnásobnými rodiči! I druhému dítěti dáte hodně lásky, s pozorností už to však vyrovnané být nemusí. Jak se bránit syndromu druhého dítěte?

Článek

Že druhá dcera není tolik opěvována jako ta první, připouští sedmatřicetiletá Lucie. Mezi Luckou a Sárou jsou tři roky a Lucka byla první dítě v rodině. „U Lucky byli všichni jak šílení, naši si koupili nový foťák, denně jsme si s mámou volaly, abychom probraly Lucčin den,“ popisuje Lucie, jak rodina přijala první vnoučátko.

S druhými prarodiči, kteří žijí daleko, zase pořád visela na skype, aby miminko viděli alespoň přes kameru,“ dodává maminka Lucie. Potom se narodila Sára a radost měli všichni stejnou, jen pozornosti ubylo. „První úsměv mě potěšil, ale třeba večer jsem o něm manželovi zapomněla říct, naši volají, ale ne každý den jako kvůli Lucce, a foťák vlastně ještě nevytáhli,“ poznamenává Lucie.

Podruhé málo fotíte

Poprvé je to prostě jedinečné. Domů si přinesete malé miminko a čeká je jeden pokrok za druhým. První úsměv, žvatlání, zamávání, a potom krůček. Ne, že byste snad u druhého potomka tohle všechno přešli bez zájmu, času ale už tolik není. V čem je druhé dítě nejvíc škodné?

Má málo fotek – Schválně si někdy zkuste porovnat fotoalba svých dětí. Zatímco první potomek ho má precizně vedené a nechybí jediný důležitý okamžik, druhé dítě už by výstavu ze snímků sebe samého možná ani neposkládalo.

„Je jasné, že rodiče už prostě nemají tolik času a energie, ale citlivějšímu potomkovi může být časem líto, když třeba uvidí, kolik práce věnovali rodiče fotoalbům sourozence a kolik jeho. Může ho to mrzet a ptát se, proč ségra nebo brácha tohle mají, a ono ne,“ upozorňuje terapeutka Lucie Horníková.

Foto: Thinkstock

Najděte si chvíli, kdy se budete věnovat jen mladšímu dítěti. Vždyť potřebuje váš zájem naprosto stejně jako prvorozené dítko!

Zapojte starší dítě

Žádný deníček– Většinou ne jeden, ale hned několik miminkovských deníčků obdrží nastávající rodiče od rodiny nebo kamarádů. A hned po narození do něj začnou pečlivě zaznamenávat každý důležitý okamžik, první jídlo, slovo nebo krok. U druhého dítěte často zůstávají stránky nepopsané.

„Zase to staršímu potomkovi může být líto. Když se zeptá, je třeba mu přiznat pravdu, a hlavně zdůraznit, že to není proto, že by ho měli méně rádi nebo z něho tehdy měli menší radost. Ideální je, pokud je mezi dětmi větší věkový rozdíl, toho prvního navnadit, aby deníček sourozenci vedl on. Bude důležitý a nejspíš i velmi pečlivý,“ radí Lucie Horníková.

Předem dané koníčky – Máte doma dva kluky a ten starší propadl hokeji, nakoupila se mu výbava, a tak logicky jen čekáte, až do ní doroste i mladší synek. Anebo je naopak z dvojice sester jedna šikovná gymnastka a vy už na žíněnce vidíte i tu menší. Jenže co když má druhý sourozenec úplně jiné přání?

„Často se stanem, že se ten mladší se starším sveze a přebere od něj jeho zájmy. V tom případě není co řešit. Nutit ale mladšího, aby toho staršího kopíroval, když chce jít jinou cestou, určitě není dobrý nápad,“ zdůrazňuje Lucie Horníková.

Foto: Thinkstock

Staršího sourozence zapojte do péče o mladšího brášku nebo sestřičku, ale do ničeho jej nenuťte. Posílíte jejich vzájemný vztah a malému děťátku se dostane pozornosti

Srovnávejte tajně

Porovnávání – Prvorozený tohle už dávno uměl, tohle mu šlo lépe a v tomhle byl prostě nejlepší! Je jasné, že srovnávání dvou potomků se asi úplně vyhnout nejde, dělejte to ale pokud možno tajně!

„Jakékoli porovnávání sebe sama s někým jiným je nesmyslné. Vždy najdete někoho, kdo je v něčem horší než vy, a někoho, kdo je v tomtéž lepší. Ale k čemu vám to bude? Uvědomovat si svůj pokrok nezávisle na ostatních lidech je mnohem efektivnější. I dospělého se dotkne, když ho někdo nelichotivě srovnává s jinými. Neučme své děti srovnávat sebe ani nikoho jiného s druhými lidmi – tudy cesta ke spokojenosti nevede,“ míní dětská psycholožka Markéta Klingerová.

Věnujete prvnímu i druhému dítěti stejnou pozornost? Vyvarujte se syndromu druhého dítěte!

ynezorPumanzeSaNyknalC