Hlavní obsah

Editorial: K čertu se „středním věkem“!

Foto: Greta Blumajerová

Nikdo mě nepřesvědčí o tom, že je pětatřicítka střední věk. To by mě ranila mrtvice! :-)

Nedávno mě kolegyně Jana trochu zarazila – při editování článku prohlásila o jakési třicátnici, že je ve „středním věku“. Jakožto pětatřicátnice jsem hned začala hlasitě protestovat!

Článek

Střední věk přece začíná až ve čtyřiceti! Ne-li dokonce ještě o pár let později. Jana argumentovala délkou dožití, dělily jsme ji tu dvěma, nakonec nám z toho vylezla docela dlouhá debata.

Ještě chvíli jsem nad tím uvažovala, a pak jsem si vzpomněla na módní focení se čtenářkou Jitkou, které u nás vyšlo minulý týden (najdete ho zde). Nechtěly jsme tu věřit, že už oslavila čtyřicítku! A vybavily se mi další ženy, které se nám do rubriky Stylově v každém věku přihlásily – před pár dny nám například napsala jedna dáma, které je údajně 62 let. Vypadá tak skvěle, až mi to vyrazilo dech!

Pak jsem si připomněla další své setkání se „středním věkem“ :-) Začaly jsme s kolegy chodit na jógu – což je sport, o kterém jsem se zařekla, že ho zkusím nejdřív v padesáti. A nebylo to kupodivu vůbec špatné! Sice bych to spíš než cvičení nazvala protahování a uvolňování, ale jednou za čas jsem ochotná dát józe šanci. A zase – byla tam s námi řada žen, kterým už nebylo -náct a které vypadaly i cvičily jako letité jogínky. Rozhodně nepřipomínaly dámy na prahu důchodového věku.

Možná je načase, aby označení „střední věk“ přišlo o svůj pejorativní nádech. Protože to, co dřív znamenalo skoro konec světa („je jí čtyřicet, ta už má všechno za sebou“), dnes velmi často označuje spíš jeho začátek. Ostatně, moc hezky o tom píše i Simona Votyová ve svém pravidelném sloupku 14 tisíc dnů do smrti.

Pořád trvám na tom, že na pád do škatulky „střední věk“ mám ještě minimálně deset let času :-) Ale zároveň začínám pracovat na tom, aby mě ten výraz už tak neděsil.

Přeji vám příjemný týden!

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama