Článek
Jen jsem dořekla otázku, začaly zprava zleva svištět odpovědi. „Já ti řeknu, čím se chlapi liší,“ ujala se slova editorka Jana, která zrovna řeší přenosnou ledničku do auta, nezbytnou to součást výpravy do Chorvatska. „Ledničku jsem sehnala a napsala drahé polovičce, že se do ní dávají takové ty zmraženiny. Odpověď zněla: Áha, to bude Peltierův článek. Tak v tomhle se liší. Jsou hrozně techničtí.“
To samozřejmě zdaleka není všechno. Kromě toho, že žijí ve světě protkaném technickými termíny, zákony a definicemi, o nichž většina žen nechce ani slyšet, tu máme i další rozdíly. Muži nemluví. Neplánují. Jsou to drbny. Jsou nesoudní. Jsou jednodušší – zajímají je jen kraviny. Jsou kritičtí, ovšem nikoli sami k sobě. Mají se hrozně rádi. Na ženský jsou hrozně nároční, a přitom sami vypadají hrozně. Vůbec o sebe nedbají. A jsou to strašní sobci – přemýšlejí jen o svých důvodech.
Diskuse gradovala. „Muži přemýšlejí jinak,“ pronesla jedna kolegyně, načež od vedlejšího stolu přiletěla rychlá reakce: „Oni nepřemýšlejí!“ „Miminko, které se nepovedlo, je chlapeček!“ rozčísla to další reakce.
Když se kolegyně vymluvily, začaly být o fous smířlivější. „Jediný, co je na chlapech hezký, je, že mají rádi nás,“ tak zněl jeden ze závěrů. A pak už to bylo lepší – při troše snahy bych dala dohromady i pár pozitivních hodnocení :-).
Když na to tak koukám, můžete tenhle editorial brát jako protiváhu článků Josefa Hausmanna :-). Anebo jako důkaz toho, že i když se muži a ženy liší fakt skoro ve všem, je to jedině dobře. Protože to životu dodává napětí, bez kterého by to byla nuda. Takhle aspoň máme o čem psát a nad čím se zasmát. A ten dnešní článek Lucky Maixnerové vám vřele doporučuju, je opravdu poučný! :-)
Přeji vám příjemný týden!