Hlavní obsah

Editorial: V kurzu je být vesničan!

Foto: Jakub Jurdič

Město vs. vesnice. Tenhle boj asi nikdy neskončí. Já už mám ale vybráno!Foto: Jakub Jurdič

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Dříve lidé snili o životě ve velkoměstě, bytech s balkony na západ a obchodech na dosah ruky. Teď? Čím větší „vidlák“ a vesničan jste, tím jste modernější!

Článek

Začnu asi u sebe. Já jsem v duši vesničan jak poleno. A čím jsem starší, tím víc slámy mám v botách. Vyrostl jsem na malém městě, kde každý znal každého. Když jste jednou na ulici nedej bože nepozdravili, než jste došli domů, už to máma věděla... Každý tam má zahrádku, o víkendu se opékají buřty, seká tráva nebo se něco kutí. Děti běhají kolem, řvou, padají na kolena, pláčou... Samožrejmě jsem se před lety nemohl dočkat, až odsud vypadnu do Prahy. A teď se těším, až se zase na maloměsto vrátím. To všechno má totiž životní atmosféru, která se asi ani popsat nedá.

Být vesničan je navíc aktuálně neuvěřitelně moderní. Začnu u jídla, které je mi asi nejbližší. V mé lednici bydlí kvásek. Je tam prostě malá sklenička, ze které vždy odeberu lžičku, zadělám kvas, ten nechám 12 hodin zrát, pak zapracuju těsto, opět čekám třeba pět hodin, a po 17 hodinách teprve můžu dát bochník do trouby. Ale ne ne ne, nemůžu ho pak nakrojit, musí si totiž do rána odpočinout. Cože? Vařit něco, co můžete sníst nejdříve za den od chvíle, kdy začnete kuchtit? V roce 2015? Co by člověk neudělal, aby potěšil své vesnické srdce.

Kolegyně (jak už několikrát prozradila šéfredaktorka Kamila) zase ujíždějí na květinách a zahrádce. Tam se zase vůbec nechytám já, ale ony jsou schopné dlouhé hodiny básnit o tom, kterou rostlinu si kdy a kde rozmnoží/předají/hromadně objednají, anebo která se jim do jejich zahrádkářského plánu absolutně nehodí. Nebo kterou má jaký obchod aktuálně v nabídce, za kolik a jestli je hezčí než ta a ta, nebo vlastně ne.

A nakonec nesmím zapomenout i na další nejmenované kolegyně, které sem tam v redakci utrousí, že na nakupování květináčů, dekorací a pečení chleba jsou moc mladé. Ty totiž zase nedají dopustit na vesnické zábavy – ať už kvůli atmosféře nebo ultra levnému alkoholu. Ono obojí dohromady je vcelku ďábelská kombinace...

Mít srdce oblečené do tepláků a vytahaného trička je zkrátka moderní a Češi tomu podléhají ve velkém. (Mimochodem – zahrádkářskému „moru“ se věnuje i kolegyně Lucka Müllerová ve svém sloupku, který vyjde ve čtvrtek). A já tomu fandím!

Užijte si další prodloužený víkend na zahrádkách, u plotny nebo třeba s dětmi na výletech. Anebo na nějaké té zábavě. Je to fajn!

Reklama

Načítám