Hlavní obsah

Vyhádejte si své!

Foto: shutterstock.com

Hádka prostě ke vztahu patří

1. díl - Kdo z nás má tolik talentu a píle, aby se naučil výborně hrát na housle? Mizivé procento. A možná stejné má schopnost vytvořit skutečně harmonický vztah. Do hry na housle nás při absenci talentu rodiče, okolí či konvence netlačí. Do manželství ano. Ale to pak často skřípe víc než u těch houslí!

Článek

Pohodový vztah jen pro vyvolené…

Každý z nás si ve svém okolí najde nějaké manželství, kde to evidentně funguje. Bez hádek a konfliktů. Tedy, někde to funguje doopravdy, jinde umějí nedokonalosti vztahu jen umně skrývat před svým okolím. V každém případě si však daleko rychleji vybavíme mnoho dalších vztahů, které jsou komplikovanější, pokud to tedy rovnou není ten náš vztah…

Nezanedbatelné procento mužů i žen je zcela „bez talentu“ a spolehlivě zdevastuje jakékoli partnerství. Přesto i oni slyší: „Měl by ses už oženit.“ „Měla by ses vdát.“ A nebo: Pořídit si dítě bez manžela není stále ještě z pohledu společenské akceptovatelnosti nic moc. Přitom jsou ženy, které chtějí dítě, ale bez chlapa by se dost dobře obešly. Tedy si manžela pořídí - jako jakýsi vedlejší produkt své touhy po dítěti. „Chudák manžel,“ řeknu já jako chlap. „Chudák žena,“ řeknete vy jako ženy. „A chudáci děti,“ můžeme se shodnout.

Na „singly“, lidi, kteří žijí sami a popravdě řeknou, že jim to zcela vyhovuje, se mnohdy díváme jako na podivíny. Přitom bychom si jich měli vážit, či je alespoň lépe chápat. Chtějí se sami rozhodovat, nechtějí se s nikým hádat. A co my ostatní, kteří jsme snad trochu talentu pobrali, ale nejsme v partnerství zase žádní virtuosové? My se tedy hádáme. Dokud máme s kým…

Foto: shutterstock.com

Po hádce následuje trucování

Hádat se je (bohužel) normální

Mohu vás uklidnit. Je to opravdu normální. Hádky, nevěry a další manželské eskapády k manželství patří odedávna a jsou daleko frekventovanějším jevem, než absolutní soulad a souhra duší i těl. Podívejme se jen na páreček, který starým Řekům symbolizoval manželství.

Héra, dokonce ve funkci bohyně manželství, byla schopna svého manžela spoutat a s pomocí Athény a Poseidona jej uvrhnout do podsvětí. Manžel jí pak na oplátku pověsil za zápěstí na nebeskou klenbu a na nohy jí přivázal kovadlinu, aby si to užila. Ani šéf božstva Zeus tedy nebyl žádný beránek. Milenek měl mnoho nejen z řad nymf a bohyní, ale i prostých pozemšťanek, a dokonce byl i na kluky! Héra, ač sama nebyla vzorem ctnosti a věrnosti, milenkám svého manžela čelila celkem krutě. Pokud je rovnou nezabila, nechala na ně poslat alespoň strašného draka Pýthóna. Další konkurentku zase proměnila v krávu a nechala ji pronásledovat hrozným ovádem po celém světě.

Jak vidíte, taky žádná selanka. Doporučuji studium antické mytologie, kterým se můžete dopracovat k úlevnému poznání, že to máte doma vlastně prakticky v klidu a pohodě!

Hlasovat v páru nejde, hádat ano!

Dva lidé, to jsou dva názory, dva zájmy, dvě představy. Ty názory, zájmy a představy mohou být značně rozdílné. Partnera nemůžete demokraticky přehlasovat. Nelze ani důsledně použít metodu střídání: Jednou bude po mém, jednou po tvém. To by pak mohlo vypadat tak, že by manžel řekl: „Minule jsem s tebou šel na tvé přání do kina, tak teď zase půjdu přespat na mé přání k jedné slečně.“ Zkrátka rozepří je mnoho. Jaký systém si vytvořit?

Když už se hádat, tak jak, aby to konstruktivní? Jak se vyhnout tomu, aby bylo soužití už jen jednou nekonečnou rozepří? Již zítra si napovíme, jak se vyhnout řešení manželských problémů výše uvedenými „božskými“ metodami. Jak se nehádat, a když už, tak v rámci pravidel fair play.

ynezorPumanzeSaNyknalC