Hlavní obsah

Objevte tajemství vitaminů

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Vitaminy jsou důležité pro život - a chutnají

Článek

Vitaminy! Všichni je známe! Ale víme, jak se o nich lidstvo dozvědělo, jak fungují a proč je tolik potřebujeme? Poodhalte s námi vitaminové tajemství...

Časopis Uzlíček

Trocha historie

Objev vitaminů je výsledkem nepřetržitého bádání přírodních věd. Avitaminózy a hypovitaminózy a obdobné projevy výživových nedostatků se projevovaly často už před tisíciletími. Jako nejstarší, již v roce 2600 před n. l., je známa „beri-beri" (já nemůžu-já nemůžu), a teprve v r. 1885 bylo popsáno, že beri-beri má svůj původ ve výživě. Jako příklad empirického léčení vybranými potravinami lze uvést podávání jater při onemocnění očí („oční slepota" - deficience vitaminu A), které se užívalo u Egypťanů, Číňanů, Japonců, Řeků, Římanů, Peršanů i Arabů již v r. 1500 před n. l.

Objev vitaminu

K objevu vitaminů nepřímo přispěla teorie některých pracovníků, a to díky synteticky připravené určité potravině, např. mléka. Koncem 19. století donutil hlad správu města Paříže, aby doplňovala zásobování potravinami z různých umělých zdrojů. Také mléko pro děti bylo nahrazováno speciálně připravovanou slazenou emulzí, což vedlo k hromadnému umírání dětí, i když umělé mléko domněle obsahovalo vše, co tehdejší věda pokládala za nezbytné pro život.

Ale byl to ruský chirurg Nikolaj I. Lunin, který v roce 1881 usoudil, že přirozené mléko obsahuje další dosud neznámé látky organické povahy, které jsou pro život nezbytné. Éra vyvrcholila v roce 1912 pokusy anglického biochemika Sira Fredericka Gowlanda Hopkinse, který Luninovy práce reprodukoval a dokázal, že již malý přídavek mléka stačí, aby se bezcenné dietě vrátila výživová hodnota. Prakticky ve stejnou dobu, v roce 1912 ohlásil polský biochemik Kazimierz Funk výsledky svých pokusu u holubů, které vyléčil z předem vyvolaného onemocnění beri-beri. Pro skupinu dosud neznámých látek ve výživě, které jsou nezbytné pro život a působí v nesmírně malých koncentracích, dal Funk jméno „vitaminy" (z latiny vita = život, faktor proti beri-beri je aminem - thiamin). I když další vitaminy neměly ve své molekule amin, jméno vitaminy zůstalo.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Mléko je bohatý zdroj vitaminů

Kolik máme vitaminů?

Po dlouhém bádání, kdy byla objevena řada látek, které byly označeny jako vitaminy - dostávaly písmena podle abecedy (a to až k písmenu Y), tak jak to Kazimierz Funk v roce 1912 začal. Výjimku však tvořil vitamin B, kde bylo popsáno 15 látek. Později však bylo prokázáno, že některé látky jsou identické, a tak označení vitamin B má dnes skupina 4 vitaminů - B1, B2, B6, B12. Do skupiny vitaminu B však patří ještě další 4 vitaminy - kyselina nikotinová, kyselina pantothenová, kyselina listová a biotin. Podobně z řady navrhovaných vitaminů vypadly látky, u kterých nebyl prokázán vitaminový účinek, tak například vitamin F - esenciální mastné kyseliny (např. kyselina linolová) nebo dále kyselina para aminobenzoová - PABA, či cholin, inositol apod. Dnes je známo 13 vitaminů - 4 vitaminy rozpustné v tuku a 9 vitaminů rozpustných ve vodě.

Co to jsou vlastně vitaminy?

Jsou to látky, které si náš organismus neumí vyrobit. Výjimku tvoří vitamin A, který si organismus umí vyrobit z přijatého provitaminu B-karotenu. Stejně tak je tomu u vitaminu D3, který si tělo vyrobí z provitaminu7-dehydrocholesterolu, uloženého v naší pokožce. Slunečním zářením z něj vznikne vitamin D. Kyselina nikotinová (niacin) se tvoří z aminokyseliny tryptofanu. Takto vyrobená množství jsou však zcela nepatrná. Organismus tak musí vitaminy dostat zvenčí a neumí bez nich žít.

Funkce vitaminů

Vitaminy se v organismu podílejí na řadě biochemických reakcí, které přeměňují potraviny, resp. živiny na energii. Jsou rovněž nezbytné pro udržení různých tělesných funkcí a pro výstavbu nových tkání. Vitaminy se vyskytují ve všech potravinách, a to v různých koncentracích. Konzumujeme-li tedy všechny potraviny, pak je u průměrného zdravého spotřebitele vše téměř v pořádku. Existují však situace, k jejichž překonání je třeba více energie a živin.

Déle trvající nedostatek vitaminů může zhoršit celkový zdravotní stav a může ve vážných případech způsobit i smrt. Pravidelný přísun vitaminů je tedy nezbytný k normálnímu životu, plnému zdraví, k udržení výkonnosti a odolnosti proti nemocem. Jejich potřeba se obecně zvyšuje se zvyšující se fyzickou aktivitou (sport), dále v období rychlého růstu, v těhotenství, po dobu kojení, u starších osob, kuřáků a alkoholiků.

Potřeba vitaminů stoupá též při podávání některých léků, je prokázán vztah mezi nedostatečným příjmem vitaminů a infekčními onemocněními a v neposlední řadě souvisí i s ekologickou zátěží. V tomto případě vitaminy náš organismus ochraňují, některé mají funkci antioxidantů, odstraňují volné radikály, tj. reaktivní sloučeniny s jedním nebo více volnými elektrony, které mohou poškodit tkáně a způsobit i vývoj rakoviny.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Připravovat ´vitaminové bomby´ může být zábava

Vitaminy pro každého

Vitaminy naše tělo potřebuje po celý rok. Dospělí i děti. V zimě a časném jaře je nutné zvýšit příjem vitaminů. Proč? Protože v zimě konzumujeme menší množství čerstvé zeleniny a ovoce než v létě, a také, že tato rostlinná surovina obsahuje v tomto období menší množství vitaminů. Dalším důvodem případného deficitu je podstatně menší příjem slunečního záření - tedy dochází k deficitu vitaminu D.

V zimě je proto vhodné konzumovat potraviny a nápoje obohacené vitaminy a nebo také vitaminy ve formě doplňků stravy, avšak jen vždy po krátkou dobu, aby si organismus nezvykl na příliš vysokou hladinu vitaminů, což by mohlo vést k jiným problémům.

Vitaminy 5x denně

Podle doporučení nejen českých, ale i světových výživářů bychom se měli snažit do našeho jídelníčku zařazovat 5x denně zeleninu a ovoce tak, abychom za den zkonzumovali 400-600 g. A v čem jich je nejvíce? V rajčatech, paprikách a ve veškeré listové zelenině - salátu (vitamin C, kyselina listová, provitamin A, B-karoten a vitamin E). Z ovoce jsou vhodné broskve a také jablka (vitamin C).

Tak tedy, bez vitaminů „ani ránu"!

Časopis Uzlíček říjen 2006

ynezorPumanzeSaNyknalC