Hydroponie: pěstujte zeleninu i pokojové rostliny bez půdy!

Hydroponie si pomalu ale jistě získává čím dál více příznivců. Pro pěstování, kde půdu nahrazuje speciální roztok a substrát – nejčastěji expandovaný jílový granulát keramzit – slouží pouze jako opora pro kořeny, je totiž hned několik důvodů.

Užití hydroponického systému například téměř zcela eliminuje riziko napadení rostlin nejrůznějšími škůdci či plísněmi, rostliny jsou proti nemocem velmi odolné. Z druhé strany se prostřednictvím tohoto způsobu pěstování ke kořenům velmi dobře dostávají živiny – rostlinky tak rychleji rostou.

Tím ale výčet výhod nekončí. Díky absenci zeminy, ve které se mohou vyskytovat možné alergeny a plísně, je hydroponie ideálním způsobem pěstování pro alergiky. Ti navíc jistě uvítají, že se díky hydroponickému pěstování zvyšuje efekt čištění vzduchu pokojovými rostlinami.

Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o složitou záležitost, ale jakmile se do toho dostanete, uvítáte například to, že rostliny rychleji a snáze zakoření. Prakticky není nutné je přesazovat. Kořeny ponořené v živném roztoku mají dostatek živin i vody. Skladbu živin navíc můžete velmi snadno ovlivňovat.

Pokud jste třeba zkušenými pěstiteli, je to poněkud odlišný trend. Moderní technologie, kterou se zas nějakou dobu můžete bavit a těšit se z výsledků svého snažení.

Hydroponicky je možné pěstovat nejen téměř všechny pokojové kytky – vděčnou rostlinou je například voděnka. Pěstovat je takto možné ale také zeleninu, třeba okurky či rajčata. Pěstují se tak ve velkém i květiny pro řezané květy – třeba karafiáty či gerbery.

Pro vaše domácí potřeby bude nutné pořídit si dekorační květináč, do něhož vložíte pěstební nádobu – zde je umístěna samotná rostlina spolu s podpůrným keramzitem. Součástí bývá i ukazatel, který vám pomůže určit výšku hladiny živného roztoku.

Ten budete připravovat buď ředěním tekutých hnojiv a při každé zálivce přidáte odpovídající množství. Druhou možností je dávkování iontovýměnného hnojiva Lewatit HD5, které zajistí výživu až po dobu 6 měsíců.

S pořízením příslušného vybavení vám pomohou ve specializovaných květinářstvích. Spoustu užitečných informací se můžete dočíst i na internetových stránkách těchto obchodů.

Nejrizikovějším faktorem, kvůli kterému se vám nemusí hned dařit, je nadměrná zálivka. Pokud budou intervaly mezi zálivkami příliš krátké, zabráníte přístupu vzduchu ke kořenům. To může mít za následek jejich zahnívání. Rostlinku tak budete nuceni přesadit.

Rozpoznat, že je květina přelitá, není snadné, jelikož prvním znakem zahnívání kořínků je vadnutí. Jakmile byste pak chtěli vašemu hydroponicky pěstovanému exempláři chybně pomoci další zálivkou, můžete ji zahubit. Co se týká zálivky samotné, vyhněte se příliš studené vodě, ideální je odstátá voda, ze které již vyprchal chlór, o teplotě 20 °C.

Pokud propadnete hydroponii, mějte dále na paměti několik dalších zásad pěstování. Květinám bez zeminy vůbec neprospívá studený vzduch a průvan. Větrejte proto opatrně. Pozor také na přímé sluneční paprsky. Takto pěstované rostlinky sice potřebují světlo, ale přímý svit by jim mohly ublížit.

A trocha historie tentokrát na závěr – rostliny pěstované bez hlíny znali již staří Egypťaně, zakladateli moderního pojetí hydroponie jsou němečtí botanici Julius von Sachs a Wilhelm Knop, kteří se jím zabývali v šedesátých a sedmdesátých letech 19. století.

Tak jak se vám jejich myšlenka líbí? Zkusíte jít v jejich šlépějích?