Hlavní obsah

Já jsem matka, kdo je víc? Nebezpečná mantra některých maminek

Foto: Thinkstock

Dítě může prožít krásné dětství i bez matky, která by na něj byla chorobně fixovaná

Nikoho k dítěti nepustí, dokonce ani partnerovi ho nesvěří aneb Jsem matka a já nejlíp vím, co mé dítě potřebuje. Tím své chování odůvodňují. Proč jsou některé ženy tak urputné? A co tím riskují?

Článek

V praxi tohle nyní zažívá rodina třiatřicetileté Katky. Ta před více než rokem porodila krásnou a zdravou holčičku a od té chvíle se od ní nehnula ani na krok. Babičky, tety, dokonce ani její manžel a otec dítěte s holčičkou nesmí být ani vteřinu o samotě.

„Katka nespí s manželem, ale s dcerkou v posteli, malá s ní chodí snad i na záchod. Když ji někdo cizí chová, Katka sedí u nich, jako by hlídala, zda to ten člověk dělá správně. I když byla sama nemocná, odmítala svěřit dceru manželovi,“ popisuje Katčina kamarádka.

Nejenže je malá na Katku čím dál fixovanější a mladá maminka čím dál unavenější, její zaujetí dítětem a věčně omílaná věta „já jsem její matka“ se začíná podepisovat i na Katčině manželství.

Proč?!

Katčino chování není bohužel vůbec ojedinělé, řada maminek si po narození dítěte ratolest doslova přivlastní. „Mají pocit, že dítě je jen a jen jejich, že jen ony nejlépe vědí, co dítě potřebuje,“ potvrzuje rodinná terapeutka Lucie Mucalová. Příčin takového chování je samozřejmě mnoho, nejčastější jsou ale tyto dvě:

  • Strach– Matka se o své dítě až nezdravě bojí, je plná úzkosti, jakmile je bez dítěte, propadá panice. „V hlavě se jí roztančí tragické scénáře toho, co vše se může stát, že jen ona je schopná se o dítě adekvátně postarat. Pro ženu je to obrovský vnitřní boj, miminko třeba chce dát svému muži, ale něco uvnitř ní jí to nechce dovolit,“ popisuje Lucie Mucalová.
  • Dítě jako náplast na vztah– To se týká případů, kdy dítě přišlo na svět do vztahu, který příliš nefungoval, a miminko mu mělo dodat novou energii, směr, vlastně ho uzdravit. Proto žena vlastně upře veškerou svou pozornost a síly na dítě, muž a veškeré vztahové problémy jdou stranou. Dítě vlastně ženě pomáhá nevidět, že v partnerství není vše, jak má být. Dítě se stává jediným smyslem jejího života.
Foto: Thinkstock

Matka jako poslání? Proč ne, ale nesmí tím trpět partnerský vztah!

Cesta do pekel

Takový přístup je ale pro všechny zúčastněné jen pozvolnou zkázou. Vše směřuje k následujícímu:

  • Zhroucení matky – Péče o dítě je náročná, a pokud žena odmítá odpočívat a být alespoň občas bez ratolesti, je jen otázkou času, kdy jí tělo vypoví službu. Může se jednat o psychické zhroucení, nemoc, prostě cokoli, čím dá tělo najevo, že takhle už dál fungovat nedokáže.
  • Partnerská krize– Přílišné upozaďování muže, naprostý nezájem o vztah, to vše vede k rozpadu partnerství.
  • Nezdravý vývoj dítěte – Dítě potřebuje ke správnému psychickému rozvoji matku i otce, musí se seznámit s ženským i mužským světem. „Potřebuje kontakty, aby se mohlo zdravě vyvíjet, není možné ho držet v izolaci s mámou, která je plná úzkosti. Tuto úzkost by dítě snímalo, nasávalo a pak se tento vzorec může negativně objevovat v růstu dítěte, v dospělosti. Dítě může být bojácné, úzkostlivé, nezdravě fixované na matku, každá nová tvář by mohla vyvolat paniku, nepřijetí,“ varuje Lucie Mucalová.
Foto: Thinkstock

Všeho moc škodí, dítě se také musí naučit svobodně uvažovat a jednat. A k tomu musí dostat od rodičů prostor

Co s tím?

Prvním krokem je samozřejmě komunikace, tedy snaha partnera se se ženou domluvit, vysvětlit jí, jak se cítí, a jaké dopady může její chování mít. „Partneři musí vědět, že jsou si rovni. Když jeden v něčem bere právo druhému, je zapotřebí si sednout, komunikovat a svá práva si poskytnout. Vymýtit vše převzaté z rodin předchozích a hledat dobrý pocit, pohodu a souznění. Jinak dvojice předá do hlavy dítěte podobné vzorce chování, které doma nenáviděli," říká kouč partnerských vztahů Aleš Kalina.

Bohužel většinou je v těchto případech potřeba pomoc odborníka. Ať už psychologa či terapeuta, který matku zbaví strachu o dítě, nebo partnerského poradce, který bude pracovat s matkou i otcem a pomůže jim opravit nefungující vztah. A obecně platí, že čím déle je problém neřešený, tím těžší je náprava.

Zažili jste něco podobného vy nebo někdo ve vašem okolí? Jak to dopadlo?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama