Článek
Téměř celý život žila ve městě. Pochází z Ostravy a pak jí prý byly souzené pražské Vinohrady. „Možná šlo o nějaké znamení, ale jednou jsem jela na zkoušku do Prahy na fakultu žurnalistiky a porouchal se autobus. Řidič nás vysadil na Vinohradech a já jsem tehdy měla zvláštní tušení, že se do těchto míst vrátím,“ zavzpomínala Eva Jurinová. A skutečně, za čas si v této čtvrti pořídila krásnou mansardu.
Kuchyň je dělaná na míruFoto: Jiří Janoušek
V útulné jídelně se sedí na židlích thonetkáchFoto: Jiří Janoušek
Velké stěhování
Když se ale seznámila s budoucím manželem Václavem, který žil ve Strašnicích, dohadovali se, který byt pustí. Budou to Strašnice, nebo Vinohrady? „Nakonec jsme zůstali na mých Vinohradech. Stěhování nás ale časem stejně neminulo. O moje rodiče se totiž neměl kdo postarat, protože jsem jedináček. Rozhodli jsme se proto najít vhodný dům někde za Prahou, kde bychom mohli žít všichni pohromadě,“ popsala. A to se jim podařilo.
„Koupili jsme starý dům, protože právě takové se mi líbí. A dvougenerační, abychom byli všichni spolu, ale zároveň měli své soukromí. Museli jsme nějaké peníze investovat a spoustu věcí dát opravit. Rodiče tu ale s námi žili bohužel jen tři měsíce. Tatínek zemřel a mamince bylo smutno. Vrátila se proto do Ostravy a my jsme zůstali ve velkém domě sami,“ vypráví paní domu.
Obýváku vévodí kožená sedací soupravaFoto: Jiří Janoušek
Halu zdobí selský nábytek a pianoFoto: Jiří Janoušek
Knihovny jsou plné knižních pokladůFoto: Jiří Janoušek
Hlavně ne modernu
Interiéry zařizovala Eva Jurinová sama. „Chladnou modernu plnou skla a chromu jsem nikdy nemusela. Dávám přednost eleganci a jednoduchosti,“ zdůraznila. Něco si nechala dělat na zakázku, většinu nábytku pak sháněla v obchodech s replikami.
„Kuchyň jsem si nechala dělat na míru u jednoho pardubického truhláře. Mám ráda dřevo, které také vévodí celému domu. Máme z něho bytelné schodiště, obložení stěn, podlahy i nábytek. Je to přírodní materiál, který je vkusný a nikdy se neokouká,“ připomněla hostitelka.
Co se týká zařízení, vsadila majitelka hlavně na kvalitu. „Pořizovali jsme si vybavení, které je nejen elegantní, ale i velmi kvalitní. Příkladem je kožená sedačka v obývacím pokoji. Ta je ještě z vinohradského bytu a vypadá pořád dobře. Koupili jsme ji kdysi v designovém obchodě v centru Prahy,“ dodala.
V horní části domu je pohodlná pracovnaFoto: Jiří Janoušek
I v koupelně má všechno svůj řádFoto: Jiří Janoušek
Terasa i jezírko
Když je venku teplo, frekventovaným místem je velká terasa. Na ní se rozprostře venkovní sezení a může se tu i grilovat. Kolem domu je také rozlehlá zahrada s příjemným posezením pod břízkou u jezírka s rybkami. „Už se nemůžu dočkat jara. Na zahradě je sice hodně práce, ale pohyb dělá člověku dobře. Mám tu stovky květin, stromy, keře a hlavně moje nejoblíbenější růže,“ poznamenala hostitelka.
Po velkoměstě jí smutno není. Jezdí tam za prací, a když se vrátí unavená domů, je ráda, že může vzít svoji psí slečnu Dinušku a odreagovat se na procházce přírodou. Možná jednou, až jim dojdou síly, se do nějakého pohodlného bytečku v Praze zase vrátí. Zatím to prý ale nehrozí!
