Hlavní obsah

Jak to vidí chlap: Dcera se ničí, ale zeť to nechce vidět

Foto: shurkin_son, Shutterstock.com

Čtenářku Hanku trápí situace její vdané dcery. Naplno jede jak doma, tak v práci a je vidět, že je k smrti unavená. Má se její matka pokoušet jí pomoct? Nebudou to mladí manželé brát jako nemístné vměšování?

Článek

Hanka napsala na e-mail jaktovidichlap@firma.seznam.cz: „Vážený pane Hausmanne, vím, že rodiče nemají svým dospělým dětem mluvit do života, a tak se snažím. Jenže moje dospělá vdaná dcera se ničí a zeť to nechce vidět.

Dcera má děti na prvním stupni, chodí do práce a má docela těžkou srdeční vadu. V domácnosti obstarává všechno ona, i když my jsme ji tak nikdy nevychovávali a s manželem jsme se o domácí práce rozumně dělili. Zeť je moc příjemný člověk, ale má těžkou práci a s ničím jí nepomůže. A dcera si neodpočine ani o víkendech. Zeť organizuje výlety na oba dny, někdy dokonce i víc výletů – jeden dopoledne a jeden odpoledne. Jezdí na kole, chodí plavat do bazénů, navštěvují všelijaké hrady a zámky, případně pořádají grilování pro kamarády – což samozřejmě celé zajišťuje dcera.

Vidím na ní, jak je neuvěřitelně unavená, má šedé kruhy pod očima a těžce dýchá. Když jsem se jí opovážila zeptat, kdy byla naposledy na kontrole se srdcem, nejdřív se rozčílila a nakonec přiznala, že na to jednak nemá čas, a navíc se bojí, jak by to dopadlo. Domlouvala jsem jí, ať vypřáhne, ale ona prý neví jak. Neví, jak to říct manželovi, že to nezvládá, bojí se, že by se rozzlobil.

Nechci se mezi ně míchat a zeťovi cokoliv říkat, ale nevím, co mám dělat. A navíc mě trápí, proč je dcera taková. Opravdu jsme ji s manželem oba vedli k samostatnosti a sebevědomí a rozhodně se nemusela bát nám něco odmítnout, tak nevím, kde se to v ní vzalo. Myslíte, že stojí za to promluvit se zetěm, nebo je to podle vás vměšování? Hanka.“

Vážená Hanko,

je od vás hezké, že před tím, než se budete (jak říkáte) vměšovat do cizích životů, třikrát si to rozmyslíte. Jde-li o zdraví, jdou ale všechny takovéhle delikátní úvahy stranou. Přejme si, aby i zde platilo, že rodič vidí situaci černěji, než ve skutečnosti je.

Je smutným rysem některých žen, že jsou ochotné pro rodinu obětovat všechno – nejen svůj osobní život a koníčky, ale i zdraví. Těm, které jsou takto nastaveny – a vaše dcera mezi ně zřejmě patří – je zbytečné domlouvat. Považují to za svůj kříž, který ponesou do padnutí. Na vaši dceru by mohl zapůsobit argument, že když ji zdraví opustí, odskáče to rodina. Na té jí záleží, na vlastním zdraví ne.

Pokud považujete zetě za příjemného člověka, jistě uslyší na to, že jeho žena musí srdce šetřit. On to nevidí – myslí si, že je šťastná. Vždyť má zdravé děti, milujícího manžela, jezdí po výletech… Nám mužům mnohé nedojde, a proto bude od vás záslužné jej na to upozornit. Samozřejmě s pokorou a bez výčitek! Má-li zeť těžkou práci, má snad za to dost peněz, a tak by za úvahu stál návrh, ať dcera pracuje jen na poloviční úvazek, aby měla více času a klidu na domácnost.

Na domluvu ale nemá cenu se spolehnout. Na vašem místě bych to pojistil tím, že bych vyjednal dceři u kardiologa termín prohlídky a postavil ji před hotovou věc. Vím, že ani to nezaručuje úspěch, ale jeho pravděpodobnost to zvýší. Kdyby ten kardiolog byl mým známým, požádal bych ho, aby svá zjištění přeháněl a snažil se dceru vyděsit. (Přehnanou) lékařskou zprávu pak dát přečíst zeťovi.

Pozorovat své drahé děti, jak se jim daří po odletu z rodinného hnízda, je vždycky svým způsobem drama. Při všech obavách, které z vašeho dopisu čiší, vězte, že jste ještě nedopadla tak špatně.

ynezorPumanzeSaNyknalC