Hlavní obsah

Jak to vidí chlap: Máme málo sexu a muž mě podezírá z nevěry

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Jana se trápí. Manželovo chování se změnilo, hodně na ni žárlí. Moc spolu po narození dítěte nespí a to celou situaci ještě zhoršuje. Proto se ptá Josefa Hausmanna, co si má v nepříjemné situaci počít.

Článek

Na adresu jaktovidichlap@firma.seznam.cz přišel následující e-mail. Čtenářka Jana se svěřuje se svým trápením a prosí o radu: Vážený pane Hausmanne, ráda bych se s Vámi poradila o jedné věci, která mě moc trápí. S manželem jsme spolu osm let, před třemi lety se nám narodila dcera. Před půlrokem jsem ale bohužel potratila v pátém měsíci našeho syna. Tedy našeho – v tom je právě ten problém. Manžel mi totiž nevěří, že syn byl jeho, protože zničehonic za mnou začal chodit a ptát se, s kým jsem ho měla. Já mu vůbec nerozumím, protože jsem si jistá, že miminko bylo jeho, a moc mě mrzí, co mi říká. Na druhou stranu ale přiznávám, že máme asi od půl roku, co se malá narodila, krizi, protože manžel se dost změnil. Začal na mě, z mého pohledu bezdůvodně, žárlit. Že prý flirtuju s muži na ulici, bůhví kam a s kým chodím s dcerou ven... Pořád řeší, že spolu nespíme. A je to pravda, po porodu to nešlo a pak jsme spolu spali méně často, tak jednou týdně, byla jsem hodně unavená, dcera bývá často nemocná. A tak mi začal podsouvat, že jsme spolu skoro nespali, takže není možné, že to bylo jeho dítě. No a o dalším pokusu nechce slyšet. Mě to strašně trápí, protože manžela moc miluji a nic špatného jsem neudělala a nedělám. Ale je fakt, že mi jeho chování začíná vadit. Chtěla bych se s ním zase sblížit, ale nevím, jak na to, jak mu mám rozmluvit to jeho obvinění (důkazy zcela pochopitelně žádné nemám)... A co s tou jeho žárlivostí? Dá se nějak vyřešit? Poradíte mi, prosím? Jana

Vážená paní Jano,

ve vašem vyjádření chybí informace, které by do problému vnesly více světla. Není normální, aby manžel nespal se svou mladou paní, a to buď vůbec, nebo tak sporadicky, že z toho odvozuje nemožnost početí (!?). Není normální, že se nezabýváte tím, jak on svou pohlavní touhu řeší, když „jste unavená, nebo je dcerka chorá“. Váš katastrofický sexuální život musí mít nějakou hlubší podstatu. Manžel je chorobně žárlivý, což narušuje váš intimní život. Vyléčit ho mohla (aspoň částečně) biopsie potraceného dítěte s následným genetickým testem, bohužel k tomu nedošlo. Vy ho však v té žárlivosti ještě utvrzujete, aniž si to možná uvědomujete. Ve větě „pořád řeší, že spolu nespíme“ totiž připouštíte, že si manžel stěžuje na vaši sexuální odmítavost. Nedivte se pak, že máte krizi. Co manželovi odpovídáte na otázku: „Proč spolu nespíme častěji?“ Místo že jste unavená nebo že je dcerka často nemocná, můžete klidně říci třeba, že je listopad. Má to stejnou relevanci. Neříkejte, že byste se na půlhodinku nemohla vzchopit k akci. Manžel si pak může domýšlet, že vám sex nechybí, protože si ho opatřujete jinde.

Rada je proto jednoduchá: Přidejte v posteli. Iniciujte sex sama, nevyhýbejte se ničemu z postelového repertoáru, buďte aktivnější, posuňte sex v žebříčku důležitosti na vyšší místo. Jenomže tady je asi jádro pudla. Kdyby vás to bavilo, děláte to už dávno i bez mé rady… 

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama