Hlavní obsah

Jak to vidí chlap: Můj muž všechno slíbí, ale nic nesplní

Foto: Viachaslau Govorkov, Shutterstock.com

Jestli si myslíte, že muži jsou sobci, tak máte pravdu jen částečně. Jiná sorta jsou naopak takoví dobráci, že to může dělat v manželství neplechu. Jako u paní Líby.

Článek

Líba (42) napsala na e-mail jaktovidichlap@firma.seznam.cz: „Pane Hausmanne, s mým mužem nemíváme žádné větší konflikty. Když se hádáme, tak spíš z legrace, na všem se vždycky nějak domluvíme, jednou ustoupím já, podruhé on. Co mě ale neskutečně vytáčí, je, že když po něm něco chci, například aby vzal autem prádlo do čistírny, nikdy mi neřekne ne, i když se mu to nehodí. Přitom já se ho ptám – máš čas, stihneš to? Vždycky řekne ano. Jenže pak nestíhá, a tak slibuje, že to udělá zítra. Já mu povídám – vážně nemusíš, já mám čas, udělám to sama, ale on že ne, že to zařídí. A zase to třeba nestihne. Takhle se chová i k přátelům, kteří ho dost zneužívají, protože vědí, že nikomu nic neodřekne. Prosím vás, proč to dělá? Proč neřekne ne? A dá se to nějak odnaučit? Děkuji, Líba.“

Vážená paní Líbo,

vznášíte dotaz na jednu z mnoha lidských vlastností, které s sebou bezděčně vlečeme životem, i když nám zdánlivě k ničemu nejsou. Když jste si muže brala, jistě již takový byl a jeho ochota vycházet lidem vstříc byla možná jedním z rysů, který vás tenkrát okouzlil. Teď (když se máte o něj dělit) je vám najednou protivný…

Takovýchto dobráků různého ražení je mezi námi muži spousta a motivy našeho jednání je těžko vysvětlovat ženě, která považuje veškerou vstřícnost, která neslouží rodině, za vyhozený čas, peníze a energii. O evolučně psychologickém prazákladu jen ve zkratce: Zatímco (dnešní) ženské charakterové vlastnosti se vyvíjely po linii sobectví (bylo to výhodnější pro přežití rodu), vyvíjela se mužská povaha po linii altruismu a sebeobětování – ze stejného důvodu přežití.

V podstatě si stěžujete, že váš muž nedotáhne své sliby do konce. Tedy sliby dané vám. Jeho snaha každému vyhovět mu brání v tom, aby všechno stihl. Chtěla byste, aby vyhověl hlavně vám a na ostatní kašlal. Pak by to stíhal. To chcete ale kvadraturu kruhu, která, jak víte, neexistuje. Dobrák je dobrákem buď ke všem, nebo k nikomu.

Jak ho dobráctví odnaučit? Buď selektivně tzv. drezurou sexem (viz kniha Ester Villarové „Muž na vodítku“), nebo z gruntu: Dát mu přečíst spisy Josefa Hausmanna, které ho poučí, jaký je to nesmysl, aby se chlapi celý život jen rozdávali, dobrovolně klesali s Titaniky ke dnu kvůli záchraně nicotných tetek, aby nic nedali na ženské nářky a stesky a klidně si šli za svým písečkem a hlavně aby vůlí potlačili neblahý gen „já mohu klidně strádat, hlavně aby chudáček žena byla zaopatřena“.

Když se váš muž v prvním kroku odnaučí vstřícnosti ke své vlastní ženě, bude pro něho druhý krok – odnaučit se vstřícnosti k ostatním – už jenom hračka. Hranice mezi oběma kroky je totiž velmi tenká, je-li vůbec nějaká. Vaše stížnosti na nesplněné sliby se ale vyřeší – nebudou už ani ty sliby. 

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama