Článek
Před pár lety se žena natřásala radostí při pomyšlení, že s takovým elegánem půjde k oltáři, v posteli s ním dělala „úplně všecko“ a bavilo ji to. Ten chlápek se nezměnil, je to pořád ten starý dobrý Franta.
Ale žena najednou zjistí, že se mýlila, překoukla, kam jen to dala oči, takový trouba, budižkničemu, ožrala a flink. Takový se jí nesmí ani dotknout, jinak se zblázní, otřese hnusem, jinak volá policii. Nezabývejme se (zbytečně) tím, z jakého důvodu došlo k přerodu v ženině hlavě, ale spíše její sexuální frustrací.
Normální člověk si, když má hlad a má dost peněz, zajde na večeři do nějakého přepychovějšího podniku. Když na to nemá, namaže si chleba s máslem. Ale nezačne místo toho luxovat. Navíc pro ženu je mnohem snadnější přijít k sexu, protože my muži ho máme neustále plnou hlavu. Pokud si ovšem situaci nekomplikuje zbytečnými okolky. Jejich podstatou je, že se naše ženuška náhle začala cítit předurčena pro „prince“ a nad chlebem s máslem (chápejte manželem) ohrnuje nos a raději jde zavařovat.
Druhým (opačným) důvodem bývá častý jev v manželství, kdy žena dopustila, aby její tělo zdegenerovalo a pro našeho chlápka se stalo odpudivým.
Nejčastěji se v nějaké míře prolínají důvody oba. A tak kdyby se náš chlápek přitočil k manželce, když třeba žehlí nebo pere, a plácnul ji po zadku s milostným návrhem, s nejvyšší pravděpodobností se na něj usápne: „Co kdybys mně místo blbostí radši s něčím pomohl?“
To ovšem nejsou slova hladovějícího, pardon, sexuálně strádajícího člověka. Tak buďto hlad má, nebo nemá. A jestli má, musí pro to něco udělat. Třeba si říci, že jí ta práce neuteče, že ten její nakonec tak špatný není, a upustit od „čekání na prince“, nehádat se, nevyčítat, neodrazovat muže pózou, že mu teda tu milost prokáže… A má-li chvíli času, neprolelkovat ho u televizního seriálu, když ví, že jí chlápek mezitím usne. A také udržovat své tělo v přijatelném stavu, i když cvičení bolí, aby ji přes ten zadek vůbec někdo plácnul.
Je tu ještě jeden důvod sexuálního strádání manželek, a sice těch, které si svého muže zvolily ne podle toho, jaký je v posteli „jura“, ale protože chtěly mít hezkého, bohatého a dobře postaveného. Dobře jim tak – mají, co chtěly.
A kteří manželé jsou pohlavně frustrováni? Ti, kteří v manželství zdegenerovali natolik, že jsou vydáni napospas sexuálnímu monopolu svých nežádostivých žen.
