Hlavní obsah

Jak zkrotit hyperaktivní dítko?

Foto: shutterstock.com

Copak má asi tenhle andílek za lubem?

S každým dítětem je mnoho starostí. Někteří rodiče mají ale to štěstí (anebo smůlu?), že se z jejich dítka vyklube hyperaktivní jedinec. A to je pak o zábavu postaráno. Ne vždy jsou ale zážitky s příliš akčním dítětem hrůzostrašné. Někdy se i zasmějete! Tak jako naše 4 čtenářky. A co na to říká odborník?

Článek

Hyperaktivních dětí v posledních letech přibývá. V České republice jich je asi pět procent ze všech dětí ve věku do patnácti let. „V období puberty může dojít někdy k úplnému zklidnění. Jindy si ale naopak tento čas rodič protrpí ještě daleko více a s dítětem to jednoduché nemá. Dobrou zprávou je, že hyperaktivita dítěte se dá ovládat a i takovéto dítě můžete výchovou v rámci možností kočírovat,“ říká na úvod dětská psycholožka Marika Nová.

O soužití s hyperaktivním dítkem už ale více prozradí samy naše čtenářky.

Pes s bordó melírem

Například paní Michaela z Pelhřimova by mohla vyprávět, jaké to je chodit venčit bílého bulteriéra s puntíky ve vínové barvě. Přesně o takovýto „psí účes“ se totiž postaral její osmiletý syn Matěj. „Pravidelně si doma barvím vlasy na takovou vínovou bordó barvu. Syn to občas sleduje, baví ho pozorovat, jak se všechny ty barvičky míchají. Jednou, když byl dopoledne v sobotu sám doma, si zkusil barvu také namíchat. A povedlo se. Jenže, podle toho, co mi pak sám řekl, si ji nechtěl dávat na svoje vlasy. Prý se bál, že by se mu účes nepovedl. Tak tím udělal našemu čtyřletému psímu miláčkovi na kožichu puntíky. Myslela jsem, že to se mnou sekne, když jsem tu pohromu doma viděla,“ popisuje zážitek paní Michaela. A dodává, že by mnohem radši viděla s bordó melírem zlobivého Matěje, než jejich psa. „Klukovi by to odrostlo rychleji, zato náš pes tím trpí ještě teď. Pořád to úplně neslezlo,“ stěžuje si Michaela.

Jako chobotničky: Vše napůl!

O tom, jak neblahý vliv může mít na vaše dítě televize, se přesvědčila paní Kateřina ze Zlína. Její rozvod totiž probíhal velmi podobným způsobem, jako v dětském filmu Chobotnice z druhého patra. Stejně jako ve filmu zlobivé chobotničky rozřezávají nábytek a rozstřihávají oblečení rozvádějícím se rodičům, rozstříhal oblečení svým rodičům i malý Filip. „Rozvod byla pro mě nepříjemná záležitost. Ale po tom, co se do toho vložil Filípek, myslela jsem, že se zblázním. Po návratu ze zaměstnání jsem měla několik oblečení, včetně spodního prádla a ponožek, na dvě půlky. A manžel také. Když jsem se ptala, proč to Filip udělal, řekl jen, že to chtěl mít, jako to viděl v televizi,“ vzpomíná  paní Kateřina. A dodává, že dnes se celé příhodě už jen směje.

Foto: shutterstock.com

Hyperaktivní dítě prostě neudržíte

Oholila kaktusy

O netradičním zážitku s lehce hyperaktivní pětiletou dcerou Kristýnkou může vyprávět paní Alena z Prahy. „Jsem svobodná matka a dceru vychovávám většinou sama. Rodiče žijí daleko a její biologický otec se o dítě nikdy příliš nezajímal. Nicméně nesmutní. Kristýnka je natolik živé dítě, že mám o zábavu postaráno téměř dvacet čtyři hodin denně. Nejhorší asi byl ten, když se v noci probudila a šla mi oholit kaktusy. Vůbec nevím, co ji to napadlo. Vzala mi v koupelně žiletky a nůžky z manikúry a s mou sbírkou dvanácti kaktusů pořádně zatočila. Přiznám se, že jsme se z toho málem zhroutila a rozbrečela se nad tím,“ říká Alena.

Odnesl přezůvky na policii

Rovněž netradiční je zážitek, který popisuje Dominika z Brna. Její desetiletý syn Petr totiž jednou odnesl ze školních šaten asi padesát dětských přezůvek ven ze školy, přesněji řečeno, donesl je přímo před policejní budovu. Ta byla od školy vzdálená naštěstí jen několik metrů. „Nosil to celý den každou přestávku v pytli od sportovního úboru, co má na tělocvik. Prý to dělal jen pro to, aby ve škole nebyla nuda. Chtěl vidět, jak budou všichni své přezůvky hledat. Toho se ale bohužel nedočkal, protože při poslední cestě s přezůvkami si ho všimla policistka. A vyprovodila ho zpátky do školy,“ popisuje paní Dominika.

Co s tím?

Pokud máte doma i vy hyperaktivní dítě, měla byste dbát přesné výchovy. A to ve smyslu, že za konkrétní druh prohřešku jej postihne vždy konkrétní trest. Měla byste vždy reagovat stejně, striktně a důsledně. Je nesmysl, pokud dítěti danou věc jednou odpustíte a jindy jej za ni budete trestat. „Jestliže víte, že vaše dítě nějaké situace hůře snáší, nevystavujte jej těmto situacím. Například pokud máte zkušenost, že vyvádí na úřadech, tak je s sebou na úřady pokud možno neberte. Není-li tomu vyhnutí, pak se jej snažte zabavit a přenést pozornost na něco jiného. Můžete mu třeba vzít s sebou nějaké hračky nebo knížky," radí Terezie Pemováze společnosti Hyperaktivita, která se výchovou a prací s hyperaktivními dětmi zabývá.

Máte i vy doma hyperaktivní dítě? Že si nejste jistá? Nevadí. Přečtěte si náš druhý díl Průvodce Potíže předškoláka: Hyperaktivita . Najdete tam informace, jak hyperaktivitu poznat, co váš čeká a kam zajít pro radu.

ynezorPumanzeSaNyknalC