Jarní únava aneb Kdy už vám „hrabe"

Blbou náladu má občas každý. A ke konci zimy, kdy už náš organismus trpí nedostatkem slunečních paprsků a vitaminů, se dost často přihlásí i jarní únava. Jenže obě tyto „banality“ se dají velmi lehce zaměnit s mnohem závažnějšími psychickými problémy. „Asi největším rizikem je záměna s depresí, protože depresivní porucha, hlavně ve své středně těžké a těžké formě, je vlastně smrtelným onemocněním. Když dotyčný nevyhledá pomoc, často to končí i sebevraždou,“ varuje psychiatr Martin Hollý. Dalšími poruchami, které si lze takto splést, je syndrom vyhoření nebo chronický únavový syndrom.

Na první pohled se může zdát, že příznaky mají jarní únava a deprese stejné. Ovšem na rozdíl od deprese není jarní únava diagnózou, je to v podstatě normální a běžná reakce organismu na dlouhou zimu, nedostatek světla, pohybu, čerstvého vzduchu a vitaminů.

Naopak deprese je vážné onemocnění, které neovlivňuje jen náladu, ale i myšlení, chování a fyzický stav. „Hlavním příznakem typické deprese je smutná nebo prázdná nálada, která nemá zjevný důvod, anebo je vzhledem k životním událostem nepřiměřená. Typický je také narušený spánek a změna chuti k jídlu, ztráta sexuální touhy,“ popisuje Martin Hollý nejzjevnější příznaky deprese. Ta je podle něj jistým způsobem nemocí vůle a radosti. „Proto jsou často lidé postižení depresí označováni za líné, což je bohužel největší chyba, které se okolí nemocného může dopustit,“ upřesňuje Martin Hollý.

Navíc je velmi důležité, že u depresí trvají příznaky déle než 14 dní! Naopak u jarní únavy by mělo vše zhruba do dvou týdnů odeznít. Stačí jen tělu dodat potřebné vitaminy (především vitamin C), dopřát mu trochu pohybu a sluníčka a tepla, třeba víkendem na horách či saunou.

Ovšem u deprese je řešení mnohem náročnější a neobejde se bez lékařské pomoci. „Léčba spočívá v kombinaci psychoterapie a užívání antidepresiv. U nejtěžších forem deprese používáme elektrokonvulzivní terapie, laicky elektrošoky. Je to nejúčinnější léčba,“ popisuje MUDr. Martin Hollý. Nejdůležitější je ale nestydět se a odbornou pomoc skutečně vyhledat. Nejen tělo může být nemocné, stejně tak může ochořet i duše.

Kam jít:V případě podezření na deprese navštivte psychiatra. Lepší je za ním zajít zbytečně než pozdě!

Syndrom vyhoření neboli Burn-out je opět diagnóza, která má jasné příčiny i příznaky. „Vyhoření je psychický stav charakterizovaný prožitkem vyčerpání. Má řadu příznaků v oblasti psychické, fyzické i sociální. Klíčové je emoční vyčerpání, pocit ,myšlenkového' opotřebení a celková únava,“ říká Martin Hollý.

Navíc vyhoření lze zaměnit nejen za jarní únavu či obyčejnou špatnou náladu, ale některé příznaky se shodují s příznaky deprese. Lidé se syndromem vyhoření jsou popudliví, mají pocity bezmoci, nechuť k čemukoli, špatně spí, nemají chuť k jídlu a velmi snadno se unaví. Od deprese a běžné únavy se ovšem vyhoření liší především tím, že je omezeno především na oblast práce. Veškeré pochybnosti, špatné myšlenky a smutky se vztahují k práci. Mezi nejvíce ohrožené patří lidé, kteří pracují s jinými lidmi, a jejich práce je natolik náročná, že nemají příliš času na sebe a na své blízké. Patří mezi ně například lékaři, zdravotní sestřičky, vysocí manažeři, kteří mají pod sebou podřízené, pedagogové. Varovnými signály je až euforické nadšení z práce, neschopnost vzít si volno, neschopnost říci „ne“ a neustálé přijímání dalších a dalších úkolů.

V případě vyhoření je léčbou v podstatě prevence, která spočívá v pravidelném odpočinku, dovolených a také adekvátním času stráveném mimo zaměstnání a s lidmi, kteří nemají s prací nic společného.

Kam jít:Minimálně zajděte za psychoterapeutem, v těžších případech za psychiatrem.

Chronický únavový syndrom (benigní myalgická encefalomyelitida) se dá minimálně ve svém počátku lehce splést s běžnou únavou, nebo s nachlazením či angínou. Je totiž spojený se zvýšenou tělesnou teplotou a hlavním příznakem je únava, která nemá žádnou návaznost na nějakou velkou fyzickou zátěž. Ovšem chronický únavový syndrom nezmizí během pár dnů či týdnů, jde o stav, který trvá déle než půl roku.

O příčinách jeho vzniku se toho moc neví, nejčastěji se mluví o slabé imunitě. Stejně komplikovaná je i jeho léčba, protože lékaři doposud nenašli žádný vyloženě účinný způsob.

Kam jít:První cesta by měla vést za praktickým lékařem, který vás nasměruje na potřebná vyšetření.

A co vy? Jak bojujete se špatnou náladou? Máte zkušenosti s vážnějšími psychickými problémy? Zapojte se do diskuse pod článkem, určitě ostatním pomůžete.