Ježíškovi se rozbilo auto aneb Jak říct dětem pravdu?

Začíná to vymýšlením, co ratolesti nadělit, následují nákupy, balení, hledání skrýší na balíčky a vymýšlení, jak dítě po štědrovečerní večeři odlákat a ve fofru dárky přesunout pod stromek. To vše v nejvyšším stupni utajení. Vlastně by se vám mělo ulevit, když už dítě bude vědět, že Ježíšek není. Jenže tímhle odhalením vlastně končí krásná rodinná etapa. Co třeba rodiče vymysleli, aby pravda dítě nebolela?

Nad tím, jak říct sedmiletým dvojčatům pravdu o dárcích, bádala Lucie. Děti by klidně ještě nechala věřit, starší sestřenka jim ale vše „vykecala“. „Nevěřili jí, ale byli nahlodaní. Nechtěla jsem lhát, ale ani to říct natvrdo. Nakonec mi nápad vnukli kluci,“ říká Lucie. Přáli si samé velké dárky, třeba lyže. „Řekla jsem jim, že Ježíšek to nepobere, a že nosí jen malým dětem malé dárky, velké že dostávají od blízkých,“ usmívá se Lucie.

Luboš dostal loni od manželky úkol prověřit, zda prvňačka Lenka ještě věří, a zjistil, že ano. Jenže to byl problém, rodina se chystala na svátky na hory a dárky měly putovat s nimi. A to by dceři neuniklo. „V nějaké knížce byla zmínka o Dánsku a já plácl, že právě tam letos naděluje Ježíšek a jinde rodiče. Koukala na mě jak na blázna,“ říká Luboš. Příběh rozvinul a vykládal, že by chudák nestihl obdarovat všechny děti na světě, proto země střídá a do Česka se jen tak nevrátí. „Lenka to vzala. Ale pak mě utřela, řekla, že na Vánoce chce do Dánska,“ uzavírá Luboš.

Vanessa přišla s pláčem, že dárky prý dávají rodiče, už v pěti ze školky. „Nemělo smysl zapírat, někdo jí to prozradil. Ale zaskočila mě,“ popisuje Gábina. Slovo si vzal Gábinin upovídaný bratr a vymyslel historku o tom, že Ježíškovi došly peníze. „Myslela jsem, že ho praštím. Vymýšlel si, že se Ježíškovi rozbilo auto, v kterém vozí nadílku, musel koupit nové a na dárky mu moc nezbylo. A že jediná šance, jak dostat vysněné dárečky, je nechat si je pořídit od nás,“ vypráví Gábina. Holčička to vzala racionálně, dala přednost nadílce před tajemným Ježíškem.

Rodiče Katky už měli obavy, že se dceři někdo vysměje. Věřila v Ježíška ještě v devíti letech. Jeden rok si ale kromě oblečení nebo kosmetiky pro malé slečny přála totožný domek pro morče, jako měla kamarádka. „Vyrobil jí ho děda a ten náš se ,hecnul', že takový umí také,“ vzpomíná Katčina máma. Kromě toho děda vnučce slíbil i vlastnoruční šperkovnici a bylo rozhodnuto. „Káťa se rozhodla, že už na Ježíška nevěří a chce dárky od nás. Zejména ty od dědy by prý nesehnal,“ líčí Katčina máma.

Maminka Lídy je důchodkyně a loni na podzim jí doma odešel kotel a na nový neměla. Děti jí nabídly, že jí ho pořídí jako předčasný vánoční dárek, a pod stromečkem už našla jen maličkosti. Sedmileté Lucce ale bylo líto, že měla babička málo balíčků. „Manžel jí řekl, že je možné napsat Ježíškovi, že už jeho služby nepotřebujeme a budeme si nadělovat sami. A že může každému něco vyrobit nebo nakreslit a bude to spravedlivé. Od té doby k nám Ježíšek nechodí,“ popisuje Lída.

Nevíte jak říct dětem pravdu o Ježíškovi? Vymyslete něco originálního!