Samoživitelka Romana: Skončila jsem těhotná na ulici. Musím vyjít s 20 tisíci měsíčně, ale nebrečím

Děkujeme, že jste ochotni svěřit nám své hospodaření a popsat, jak jako rodina vycházíte s příjmy. Chcete se také přidat? Popis své finanční situace a vyplněný dotazník posílejte na adresu redakce.prozeny@firma.seznam.cz. Vše zůstává zcela anonymní.

Romana vždy dobře kreslila, uvažovala dokonce, že by chtěla studovat uměleckou školu, ale racionální rodiče jí to vymluvili, že se neuživí, a tak šla alespoň na učební obor aranžér. Docela ji to bavilo, a když za tři roky vycházela s výučním listem, měla velké plány. Ovšem najít dobře placenou práci se jí v menším městě nedařilo, tak šla zatím prodávat do butiku s tím, že bude hledat dál. U práce prodavačky nakonec zůstala až do chvíle, kdy otěhotněla. „Bývalý partner mi ale oznámil, že si chce ještě užívat a na dítě se necítí, takže jsem zůstala sama a musela se od něj odstěhovat. K našim jsem se vrátit nechtěla a ani mi to nenavrhli, takže jsem najednou byla těhotná a na ulici,“ vypráví. Naštěstí jí pomohla kamarádka, která právě odjížděla do ciziny za prací a přenechala jí svůj podnájem. „Je za skvělé peníze a od paní, která si víc cení spolehlivých nájemníků než rychlého výdělku, navíc i ona byla na své děti sama, tak měla pochopení i pro moji situaci.“

>>>Co dělat, když jste na dítě sama? Požádejte o pomoc Klub svobodných matek a řekněte si o sociální dávky

Romana tedy měla střechu nad hlavou a mohla se věnovat přípravám na miminko. „Do toho se nakonec zapojila i moje rodina a kamarádky. Po porodu dcery pomohli naši, kteří mi dali peníze z  uzavřeného stavebního spoření a také chodili hlídat, když jsem si sehnala po půl roce brigádu – na pár hodin denně úklid v nedaleké firmě.“

Romaně bylo ale jasné, že do práce v obchodě se nebude moci nějakou dobu vrátit, protože potřebovala dceru vodit do školky a vyzvedávat ji – takže ráda přijala nabídku a nastoupila na hlavní pracovní poměr jako uklízečka, protože to může dělat, když je dcera ve školce. „Problém je, když je nemocná, to musím shánět hlídání, ale kdo pohlídá nemocné dítě… Výpadek příjmu je nemyslitelný, protože i takhle vydělám jen 15 600 Kč a je výzva s tím vyjít. Proto jsem se naučila hlídat fakt každou korunu.“

Romana se naučila být na sebe přísná. „Chtěla jsem zvládnout situaci a to, že jsem na dceru sama. Nemám povahu sedět a brečet, tak jsem prostě udělala, co šlo. Zatím nemůžu najít brigádu ani lepší práci, dokud není dcera větší, a čas s ní je navíc nejlepší investice. Také nemám nikoho, kdo by mne zastoupil – a moji rodiče už tolik nemohou. Když dceru hlídají, většinou jen pár hodin – a to mnohdy jdu do práce, abych měla hotovo.“ Proto se snaží neutrácet nic navíc – pečlivě plánuje nákupy, vaří podle rozpisu, aby využila každou surovinu, sleduje slevy, sbírá body, má věrnostní karty a není líná si zajít kus cesty kvůli výhodnému nákupu. „Oblečení kupuju jen občas, kosmetiku si nepořizuji a kadeřnici jsem neviděla několik let. Není to jednoduché, ale vždy se dá najít způsob, jak si každý měsíc něco odložit. A taky dost pomáhají kámošky, které fungují jako tety pro dceru a nosí jí dárky a hračky,“ dodává. I s omezeným rozpočtem si ale chce dopřát drobné radosti – třeba krátký výlet s dcerou, byť po okolí.

„Romana je v situaci, která bohužel v případě samoživitelů není neobvyklá. Lze ale konstatovat, že má i přes značné nesnáze v mnoha ohledech štěstí. Levné bydlení od empatické pronajímatelky, pomáhající rodiče a okruh přátel, kteří vypomůžou, když je potřeba. To rozhodně není samozřejmostí,“ konstatuje David Fogad, obchodní ředitel fondu firemního nástupnictví Adax. Jak z této situace ven?

Rozpočet Romany je dost napjatý, musí vyjít s cca 20 000 Kč na měsíc, což by bylo obtížné i bez dítěte. Navíc lze očekávat, že s tím, jak bude dcera růst, budou růst i rodinné výdaje (oblečení, školní potřeby, kroužky, mobil, počítač…). Je proto vhodné začít uvažovat nad dalším směřováním a možnostmi zlepšení situace. Nesmíme opomenout ani nutnost vytvořit si dostatečnou finanční rezervu pro nenadálé finanční výdaje, ta by měla být alespoň ve výši tří měsíčních mezd, tj. cca 60 000 Kč, zmiňovaných 8 000 Kč je opravdu nedostatečných (pro případ nemoci je nutné počítat s výpadkem příjmu). Ovšem stávající rozpočet žádný prostor pro úspory nebo snad investice a spoření nedává. Je proto nutné uvažovat, jak navýšit příjmy, výdaje jednoduše víc ponížit nejde.

>>>Poradna pro samoživitelky: Na co se vás nesmí ptát u pohovoru a na jaké úlevy máte v práci nárok