Hlavní obsah

K pěstovaní vrby rybník nepotřebujete. Podívejte se, jaké druhy vybrat

Foto: ch_ch; Shutterstock.com

Vrby se zvládly zabydlet po celém světě v rozličných podmínkách, nebojte se tedy, že nebudou růst na vaší zahradě. Je jich mnoho druhů, mnohé mají i okrasné listy a v zahradě působí velmi dekorativně.

Článek

Při slově vrba si asi většinou představíte veliký strom na kraji rybníka nebo řeky, nejlépe s hastrmanem na větvi. Ono to ale takhle jednoduché s vrbami není. Jednak na nich hastrmani sedí jen v pohádkách a za druhé jen v Čechách totiž přirozeně roste kolem 25 druhů vrb od těch nejdrobnějších rostoucích na horách až po ty obrovské, které znáte od rybníků. Podívejte se, které druhy můžete vysázet na své zahradě.

Nejmenší z vrb zasaďte do skalek a rašelinišť

Asi se budete divit, ale vrba můžete zasadit i do skalky. Původně horské vrbě bylinné (Salix herbacea), se v polštáři z mechů udržujících vláhu bude dobře i u vaší chalupy. Je typická nízkými sytě zelenými výhonky s kulatými síťkovanými lístky a s červenými jehnědami. V přírodě je ale přísně chráněná.

Do skalky se hodí i zakrslý kultivar Gracilis vrby nachové (Salix purpurea), který má zvláštně vybarvené červené letorosty a hnědé lesklé mladé výhonky s na rubu modrozelenými lístky. Pokud máte na zahradě místo se stále vlhkou kyselou půdou s převahou rašeliny, můžete ho ozvláštnit zakrslými keříky vrby borůvkovité (Salix myrtilloides). Modrozelené okrouhlé lístky rostoucí na jen 30 cm dlouhých větvičkách budou vypadat velmi dekorativně.

Foto: Dariush M,; Shutterstock.com

Do malé zahrádky vyberte zakrslé kultivary

Pokud chcete vrby o velikosti 1-2 metrů, máte také na výběr. Metr vysoké keře s šedozelenými plstnatými listy vytváří vrba plazivá (Salix repens) nebo vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia). Velmi dekorativní vrbou, kterou vám asi doporučí v každém zahradnictví, je i vrba zlatá (Salix erytroflexuosa). Jejích pokroucených zlatorůžových větví se zlatozelenými lístky, visících k zemi z dvoumetrového kmínku si nemůžete nevšimnout.

Oblíbená je také vrba japonská (Salix integra), jejíž korunu můžete dobře tvarovat. Keřová podoba vrby jívy (Salix caprea) může růst i na sušších stanovištích, jen její růst musíte krotit pravidelným řezem. Pozor, její stromové formy dorostou až do výšky 12 metrů, tak si je nespleťte.

Máte-li dost místa, využijte je

Pokud máte dostatek prostoru, můžete si na pozemek zasadit i vzrostlejší druhy. Vrba bílá (Salix alba) i její kultivary dorůstají výšky kolem 8–15 m. Nejznámějšími kultivary jsou ,Tristis‘, neboli smuteční vrba, ,Sericea‘ s okrasnými stříbrnými chlupatými listy, či ,Chermesina‘ s výrazně červeně až oranžově zbarvenou kůru mladších výhonů.

Drobné, barveně pestré listy má i kultivar ,Hakuri Nishiki‘ vrby prostřední (Salix integra). Má drobnější výhony i listy, které mají zelenou barvu kombinovanou s bílými a růžovými skvrnami a tečkami. A pokud se vám líbí kroucené vrby, zkuste kultivar ,Tortuosa‘ vrby Matsudovy (Salix matsudana). Ta dosahuje sice výšky kolem 10 m, snadno ji však zkrotíte řezem. Její elegantní kroucené výhony pak můžete využít do vázy i k přípravě suchých přírodních dekorací.

Foto: Krzysztof Slusarczyk; Shutterstock.com

Dopřejte jim světlo, vláhu a tvarujte je!

Vrby většinou vlhkomilné, nejlépe tedy prospívají na dostatečně vlhkých půdách. Některé druhy ale snesou i sušší stanoviště. Všechny ovšem potřebují světlo a raději snesou přímé slunce než stín.

Na zeminu zpravidla přílišné nároky nemají, vypěstujete je i v málo výživných hlinitopísčitých půdách. Vrby dobře snášejí řezy a to jak udržovací, tak hluboký zmlazovací řez, takže se toho nebojte a vytvarujte si je podle svého gusta.

Tak co, zaujaly vás vrby? Jak by ne. Jsou nejen krásné, ale i užitečné. Odvar z vrbové kůry je přírodním acylpyrinem - mírní bolesti hlavy, ulevuje při artritických bolestech kloubů, snižuje horečku a má uklidňující účinky. Ve formě obkladů ho můžete použít na špatně se hojící rány.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek