Článek
Oblast dnešního lázeňského města Bad Gasteinu znali už římští legionáři i obchodníci, kteří sem mířili nejen za léčivými účinky zdejších termálních pramenů, ale také kvůli bohatým nalezištím zlata v okolních horách. Samotné lázeňské město tu vzniklo až mnohem později, pověst místa s výjimečnou energií si ovšem uchovalo dodnes. Což pochopíte hned, jak sem přijedete.
Léčivé prameny
Léčivá síla zdejších 18 pramenů byla natolik proslulá, že sem přilákala v 19. století skutečnou elitu své doby. Rád sem zavítal sám císař František Josef I. s manželkou Alžbětou, přezdívanou Sissi, císař Wilhelm I., německý kancléř Otto von Bismarck, spisovatel Heinrich Mann či hudební skladatel Franz Schubert. Přímo uprostřed města narazíte na vodopád, kde ze skal tryská voda o teplotě 46 stupňů; kromě tepla ale v sobě ukrývá i radioaktivitu. Obě složky – teplo i ionizující záření – tak ze zdejších vod vytvářejí zázračný léčivý prostředek, který pomáhá především při revmatických bolestech. Strach z nebezpečné radioaktivity je ale zbytečný.
„Během měsíční léčby zachytíte méně paprsků než při letu do New Yorku. Navíc během radonové terapie se v těle nehromadí radioaktivní prvky, takže nehrozí žádné riziko. Naopak převažuje řada pozitivních účinků: zlepšuje se prokrvení tkání i svalová výkonnost,“ vysvětluje Christoph Köstinger z místních lázní. A údajně prý také omlazuje a zvyšuje libido. Léčivé účinky zdejší vody sem přilákají více než 25 tisíc pacientů každý rok, ale dopřát si je může každý; v údolí jsou hned dvoje velké veřejné lázně – Alpentherme a Felsentherme s bazény, saunami a vířivkami.
Česká stopa
Lázeňskou atmosféru města spoluvytváří i architektura zdejších hotelů – ten nejznámější Grand Hotel de l'Europe s výškou 55 metrů byl v době svého otevření v roce 1909 nejmodernějším hotelem celé monarchie a prvním elektrifikovaným hotelem v Evropě. Nabízel dokonce i takové vymoženosti, jako telefon v každém pokoji. Zajímavostí je, že za projektem stál podnikatel Viktor Sedláček, původem z Čech. Ostatně české podnikatele to sem táhne stále a česky se tu v některých hotelech, například v Stubnerhof nebo v Alpenpensionu Haslinger, domluvíte bez problémů dodnes. Stejně jako narazíte na českou stopu například v lázních Gasteiner Heilstollen, kde pracuje lékařka Pavla Čipová. S tou si kromě léčebných procesů můžete například i popovídat o manželce Donalda Trumpa Ivaně, se kterou se kdysi potkávala na svahu při lyžařských závodech.
Kam na lyže či do hor?
Krásu zdejších hor objevili milovníci zasněžených plání i horských výšlapů už dávno. A pravidelně je sem lákají dobře upravené svahy i bohatá infrastruktura, včetně moderních lanovek i nabídky občerstvení přímo na svahu. Hned z města se můžete nechat vyvést na vrchol Stubnerkogel (2 251 m n. m.), odkud se sjezdovky rozbíhají do tří směrů a sjezd až do údolí uspokojí i ty nejnáročnější, patří k nejdelším tratím, které lze v Rakousku nalézt. Na vrcholu najdete i visutý most, procházka po něm je příjemným zpestřením mezi brázděním svahů.
Dobře si zalyžujete i v dalších nedalekých střediscích Graukogel či Dorfgastein, ale teď na jaře je nejlepší svezení v areálu Sportgastein. Cesta sem z města zabere asi dvacet minut, do oblasti se platí mýtné, ale se skipasem je vstup zdarma. Jde o jedno z nejvýše položených rakouských neledovcových středisek. Na vrchol Kreuzkogel (2 686 m n. m.) jezdí jen jedna kabinková lanovka, ale nebývá tu moc lidí a na širokých přehledných tratích vás čeká opravdu parádní svezení. A pokud milujete skialpy, najdete tu i trasu vyhrazenou přímo pro vás.
