Kamarádka mě málem připravila o práci!

Jak se říká, v práci na kamaráda nenarazíš. Bohužel jsem příliš důvěřivá a zpočátku mi přišla tahle holka fajn. Litovala jsem ji, když mi vyprávěla o svých zdravotních problémech, a když jednou zkolabovala venku před budovou, téměř jsem brečela. Chodila jsem za ní do nemocnice, nosila jí pamlsky. Údajně měla nějaký záchvat a po kapačkách chytla prudkou infekci a otravu krve.

Nikdy mi ale neřekla, z čeho ta otrava krve byla. Mlžila, ale nechtěla jsem se vyptávat a respektovala její soukromí. Jednoho dne jsem zjistila, že se mi hrabala v PC. Přeposlala si mou poštu k sobě a z mé to vymazala. Šla jsem zkontrolovat příchozí poštu do jejího PC, protože opět nepřišla do práce, a při té příležitosti jsem v archivu objevila schovanou poštu z mé schránky.

Přišlo mi to jako podraz a začala si na ni dávat pozor. Když už přišla do práce, dovedla se před šéfem tak naparovat a trylkovat, že jsem téměř upadla v zapomnění a ona svým vnucováním a přehnanou aktivitou sbírala body.

Smířila jsem se s tím být jejím stínem a to byla chyba. Vedoucí uznával jen ji, její absenci jí neustále tolerovali, protože bylo všem líto, jak je nemocná. Dál ovšem se mnou soupeřila, brala mi práci, která byla naše společná, a pak o mně roznášela, že nestíhám.

Začínala mít divnou motoriku, obtížně mluvila a hovořila o nálezu cysty na mozku. Všichni ji litovali, ale mně začaly být její neustálé nehody podezřelé. Líbilo se jí být středem pozornosti. Našla jsem si jinou spřízněnou duši v kolektivu a to jí začínalo vadit... Vyhlásila oné kolegyni válku.

Začínala si také hrát na šéfovou. Peskovala mě pro každou kravinu a chodila a roznášela drby. Tehdy jsem jí už začínala mít plné zuby. Vydržím hodně, ale když můj hněv přeroste, bouchnu jako parní kotel a to se stalo... Vytmavila jsem jí všechno. Že ona by mi nejraději diktovala, co a jak mám dělat, a že už mi opravdu vadí, když se mi hrabe v počítači. Použila tu nejubožejší zbraň proti mně a sprostě nadávala. Nakonec s nenávistným pohledem řekla, že si na mě obzvláště dává pozor!

Kariéristka! Chtěla válku, tak jsme jí ji tady postupně se všemi vyhlásili. Přestala si dávat pozor a hodně z nás z ní cítilo alkohol, chodila s batohem na WC. Když to prasklo a ona se dala do křížku i s vedoucím, ruply nervy i jemu a nechal ji přeložit.

Dnes nikomu neschází a já jsem ráda, že tu mám novou kolegyni a znovu chodím do práce spokojená. Jen už jsem se zařekla, že pracovní kamarádky budu brát s rezervou...

Zradila vás někdy kamarádka? Jak to bolí, jak jste to nesla a jak jste reagovala? Podvedla jste osobně nějakou blízkou osobu a chcete se vyzpovídat? Pojďte nám napsat na info@prozeny.cz a vyhrát 500 korun.