Hlavní obsah

Když táta příliš miluje svou dceru

Foto: Thinkstock

Otcovská láska je pro dítě důležitá

Tatínek a jeho holčička! To je obrázek z mnoha českých rodin. Otcové své dcery milují, cloumají s nimi ochranitelské pudy, někdy je i trochu rozmazlují. Do určité míry je to pochopitelné a správné. Jenže co když už jejich holčička dávno není dítě? A co když tato láska přeroste v patologický vztah, který už nemá se vztahem otec – dcera nic společného? Poznejte to včas!

Článek

Z příběhu naší čtyřicetileté čtenářky Aleny běhá mráz po zádech. I když zpočátku to vypadalo, že konečně našla štěstí. Potkala charismatického a zajímavého muže, který měl navíc velmi dobré postavení a rozhodně netrpěl finanční nouzí. Alena, která v té době zůstala sama se dvěma malými dětmi, pokládala tohoto vdovce s naopak dospělými dětmi za dar z nebes. „Začala jsem s ním chodit, ale první signál, že mám být obezřetná, nastal, když jsme se spolu poprvé milovali. Bylo to divné. Musela být tma, vyžadoval, abych byla potichu, napůl oblečená a podobně,“ popisuje Alena.

Vše omlouvala a přikládala to tomu, že se její přítel ještě zcela nevyrovnal se smrtí své ženy. „Po čase se to trochu zlepšilo, i když to pořád nebylo ono. Jinak jsme si ale rozuměli, stali se z nás přátelé. Víc než sex mi vadily jeho děti,“ pokračuje Alena. Ačkoli byly dospělé, byly zcela nesamostatné. Nestudovaly, nepracovaly, byly závislé na svém otci, u kterého i bydlely.

„A nejhorší to bylo s jeho starší dcerou. Jejich vztah vypadal skoro jako manželství,“ popisuje Alena, která podvědomě začala tušit, že rodina skrývá nějaké nepříjemné tajemství. „Začala jsem si všímat více věcí. S dcerou chodil nakupovat i spodní prádlo, ve kterém se mu ona ukazovala a chtěla znát jeho názor. Často se dotýkali, ale nepřišlo mi to jako doteky otce a dcery,“ vzpomíná Alena.

V jednu chvíli už to nevydržela a uhodila na něj. Zeptala se ho, co si myslí o zneužívání dcery otcem. A dostala velmi podivnou odpověď. Prý je to časté a podle jeho názoru normální. „Pak si uvědomil, co řekl, a snažil se to zamluvit,“ pokračuje Alena. Jenže to už bylo pozdě a Alena se zeptala na rovinu, zda se svou dcerou spí. „A on se rozbrečel. K ničemu se nepřiznal, ale mně to bylo jasné. Bylo mi z toho všeho vážně zle, a tak jsem ho okamžitě opustila a už nikdy ho neviděla,“ končí vyprávění Alena.

Foto: Thinkstock

Ochranitelské pudy jsou normální, ale nesmí se to přehánět

Zvláštní pouto mezi otcem a dcerou

Poznat, kdy už je něco v nepořádku, nemusí být úplně lehké. „V dětství totiž otcové dcerám předávají první zkušenost s muži, ať už vědomě či nevědomě. Zjistí díky nim, jak se muži chovají a jednají a jak se mají chovat ony k nim,“ vysvětluje psycholožka Lenka Čadová. Táta je prostě první „chlap“ v životě své dcery a řada mužů skutečně cítí jistou odpovědnost za výchovu dcer.

„Mám dceru i syna. Obě děti nade vše miluji, ale je pravda, že o dceru mám mnohem větší strach. Je to moje křehká princezna, kdežto syn je přece ,chlap', který se o sebe dokáže postarat,“ potvrzuje pětatřicetiletý otec Jiří s tím, že hodně dbá na to, aby dcerku nerozmazloval a k oběma dětem se choval stejně.

Všechno má své hranice

Ochranitelské pudy, láska a obavy o dceru jsou tedy v podstatě normální reakcí. Není na tom nic špatného, ale je potřeba udržet vše ve snesitelných mezích. „Zdravá výchova znamená, že je dítě vedeno a připravováno na samostatný život, a to po stránce emoční, mentální, fyzické i duchovní,“ upřesňuje Lenka Čadová. Je tedy jedině v pořádku, když je dítě milováno, podporováno, chráněno. Nesmí se to ale přehnat.

Dítě v jakémkoli věku je živý tvor s vlastními právy. Není to věc! Dcera není majetkem svého otce! Jakékoli omezování, byť omlouvané láskou, je špatně. „Mám devatenáctiletou dceru, která studuje a bydlí s námi. Má přítele a já se musím přiznat, že to ve mně nevyvolává příjemné pocity. Nedělá mi dobře vědomí, že vede sexuální život a že je v jejím životě už i jiný chlap než já. Ale je mi jasné, že to tak má být. A uklidňuji se tím, že jsme ji se ženou vychovali tak, aby si nenatloukla nos a nebyla nešťastná,“ přiznává padesátiletý Ondřej. A jeho přístup je správný. Jakkoli to pro něj není příjemné, nechá svou dospělou dceru žít svůj vlastní život.

Foto: Thinkstock

Někteří otcové si myslí, že mohou vše

Když se láska změní v incest

Je to extrém, ale stává se to. Přesně jako v příběhu v úvodu našeho článku. Někteří muži jednoduše nedokážou svou lásku udržet pouze v té otcovské rovině a mají pocit, že mohou vše. V tomto případě už zdaleka nejde o lásku, ale o závislost, která se stala doslova patologickou a je oboustranná. Dcera je závislá na otci, otec na své dceři. „Závislostí vytváříme pomyslnou síť, kterou spřádáme, abychom přidržovali jiné osoby ve své blízkosti. Ve skutečnosti se do té sítě ale zaplete i autor díla,“ potvrzuje Lenka Čadová.

Sklony k tomu mají lidé nevyzrálí (na vzdělání nezáleží!), kteří nejsou schopni skutečně milovat a jejich forma lásky má destruktivní prvky. Milovat pro ně znamená vlastnit. Svým dětem neumožní žít vlastní život, i v dospělosti je neustále kontrolují, nedovolí jim se samostatně rozhodovat a v extrémních případech dojde i na incest. Společné tajemství je další způsob, jak k sobě daného člověka připoutat.

A jaké jsou vaše zkušenosti? Podělte se o ně v diskusi pod článkem.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama