Článek
Probírání oblečení bývá často jarní záležitostí. Nicméně k téhle podzimní razii mě donutily mé zimní věci. Začala jsem totiž vybalovat „zimní kufry“, kde mám uložené všechny šály, rukavice, bundy, kabáty..., a zjistila, že je nemám kam dát (tohle je mimochodem problém i mého počítače, iPadu a telefonu, všechno je zanesené fotkami, zprávami, muzikou a je potřeba mazat a třídit, ať to člověka nezahltí. Trochu vyčistit hlavu).
No a taky jsem teď po těch devíti měsících s pupkem chytla šílenou touhu nosit právě ty věci, které jsem přes břicho neoblíkla. Ani nevíte, jak jsem se těšila na to, až prvně natáhnu džíny. No a tahle touha byla můj hnací motor k tomu, abych se do toho pustila, a tím si i trochu připomněla, co se v mém šatníku vlastně nachází.
Bohužel detox mé skříně většinou začíná tím, že vyházím neorganizovaně všechno ven. Tím se smíchají trika, kalhoty, svetry a všechno ostatní dohromady. Mám pak na chvilku dobrý pocit, že jsem už něco udělala. Ale vlastně jediný, co jsem udělala, je bordel.
Párkrát se mi stalo, že to v tomhle stavu zůstalo pár dní, protože potom, co jsem na to koukala, mě chytla beznaděj a do toho třídění a skládání se mi už nechtělo. A čím déle to odsouváte, tím více se vám do toho nechce.
Pak nosíte jen to, co máte navrchu. Pak se začnete v té hromadě orientovat a používat ji místo skříně. A to už je konec.
Toho bych se teď ráda vyvarovala...
No a nyní čekáte nějaké moudré rady, ale v tomhle jsem opravdu extra mimo, a proto spíš žádám o vaše rady. Sestavila jsem několik bodů týkajících se největších úskalí:
1. Oblíbená informace je, že co jste nevzaly rok na sebe, má jít ze skříně pryč. Není to ale zdaleka tak jednoduché, mohly byste tak totiž vyhodit spoustu pokladů. Tohle je opravdu moje noční můra a nemám na to žádný systém. Nejhorší závěr je, že trávíte hodiny nad tříděním hromádek, a pak vám na hromádce k vyřazení skončí dvě roztrhaný trička, a to je všechno. Tahle situace je beznaděj.
2. Udržet komínky v rovině – když už to pracně protřídíte a naskládáte, tak si musíte dát bacha, abyste za pár dní nekoukaly na něco, co vypadá, jako když vám někdo skříň protřepal a zamíchal. Tohle udržování mi dělá snad největší problém. Ale asi ještě větší problém je dostat oblečení vůbec do skříně. Když přijdu utahaná večer domů, ráda ho hážu na zem. Ach jo.
3. „Na doma“ a „na lítačku“.V téhle sekci končí věci, které nemám to srdce dát z ruky. Dokážete si pak představit, kolik věcí se tu hromadí?
4. Zbavit se obnošených triček, ke kterým máte vztah. Úzce to souvisí s bodem nahoře, protože v sekci „na doma“ mám takových triček hodně. Většinou po mámě nebo po strejdovi, retro sedmdesátková trika ze západního Německa, nemám na to je vyhodit.
5. Nikdy nevím, jestli třídit podle barev, nebo podle střihů, nebo to nějak kombinovat?Olalala, to jsou dilemata.
Nakonec mi loni nejvíc v tomhle pomohl můj sekáč, který jsem letos v červnu dělala už podruhé. Je to několikadenní akce a vždycky si najdu čas, abych tam byla všechny ty dny a osobně si pohlídala toho, ke komu jdou moje věci domů. Mám pak dobrý pocit, když to udám někomu, kdo z toho má radost, a pokud chce, přidám mu k tomu patřičný komentář s historií právě toho konkrétního kusu. To, že se za tím kusem oblečení skrývá příběh, mě na sekáčích fascinuje, ale o tom více příště.
Pokud máte nějaký tip k organizaci šatníku, sem s tím, ráda ho aplikuju, ještě jsem to do tý skříně nedala zpátky! Nicméně začínám docházet k závěru, že budu muset pozvat na návštěvu několik svých kamarádek, koupit jim šampaňský, postupně si všechno obleču a ony to rozseknou za mě... Ale nesmí toho šampaňského být příliš, to by pak ten můj šatník podle toho taky vypadal.
Pa a držte mi palce. Díky.
P. S.: Pamatujete na tu scénu ze Sexu ve městě, kdy Carrie otevře dveře do svojí nové šatny? Jestli ne, mrkněte na video, je to jízda.
P. S. s.: Uuuuu, taková šatna, to by se to rovnalo samo :-).