Hlavní obsah

Klid je lepší než bič a hůl!

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Přístup k dětem by měl být vstřícný a chápavýFoto: samphoto.cz/jiunlimited

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Téma týdne: Bít, či nebít? Nabízíme vám první reakci, a to od čtenářky Ivety: Opravdu už se to blíží a čím více se to blíží, tím má moje dcerka větší strach.

Článek

Proč? Protože dostane jednu dvojku na vysvědčení. Mně je to jedno, jaké známky přinese, hlavně že vím, že jí to jde, a pokud udělá nějakou tu chybičku, tak budiž. Sedneme si, zopakujeme a podruhé to jde už samo.

Proč má tedy strach? Žiju sama pouze s ní a jednou za 14 dní jezdí k tátovi nebo k jeho rodičům a ti jí řekli, že pokud nepřinese samé jedničky, tak jí nic za vysvědčení nekoupí a nebudou spokojeni. Nevím, proč to říkají. Vždyť děti jsou jen děti a na známkách nezáleží, záleží na vědomostech.

Do první třídy chodila v jiném městě, pak jsem se obě odstěhovaly, rozešla jsem se s jejím otcem. Tedy tento rok ji čekal úplně v novém městě bez kamarádů a bez učitelky, která ji provedla prvním rokem školy. Jsem ráda, že to dobojovala zdárně do konce školního roku, a dokonce i ta jedna dvojka je nádherná. A i kdyby měla samé dvojky, tak je to jedno. Horší by bylo, kdyby stávkovala a nosila pětky a musela by opakovat ročník.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Naučte se učit se s dětmiFoto: samphoto.cz/jiunlimited

Vzhledem k její povaze a citlivosti bych řekla, že ona sama by si nedovolila přinést pětku. Učení ji baví a ráda má vše nové a vše ráda prozkoumává. Jsem toho názoru, že děti se bít nemají. Hlavně ne za špatné známky. Je to vždy v rodičích a přístupu k dětem. Pokud si s dětmi doma opakují, tak určitě nepřinesou pokaždé špatnou známku, a pokud na děti kašlou a bijou je, tak dítě podvědomě stávkuje a učit se nebude, a nebo bude a stejně tím stresem z blížícího se pohlavku udělá chybu.

Pak jen z televize posloucháme, jak to či ono dítě se nevrátilo domů nebo nepřišlo ze školy, protože mají strach z bolesti a výčitek za špatné známky. Moji rodiče se vždy snažili si se mnou sednout a probrat látku, která mi dělá potíže. Maximálně zvýšili hlas, když už po hodině vysvětlování jsem to nechápala, ale stejně mě to dokázalo vystresovat tak, že jsem se nesoustředila a prostě to bylo ještě horší. Pokud se volí cesta pomalá a klidná, tak dítě se snaží to vstřebat a určitě to pak je lepší. Závěr: Klid a pochopení jsou vzácnější než bič a hůl.

Jak to vidíte vy? Trestali vás rodiče za špatné známky? Jaká byla pro vás největší odměna za pěkné vysvědčení? Jste spokojené s výsledky vašich dětí? Vaše názory i příhody ze studijních let čekáme na info@prozeny.cz. A nezapomeňte, za svůj příspěvek můžete získat 500 korun!

Reklama

Související témata:

Načítám