Hlavní obsah

Mobil místo peněženky: 9 z 10 mladých Čechů platí telefonem

Foto: Martin Svoboda

Zástupci Visa, Moneta a Nekrachni při představení výsledků průzkumu o finančním zdraví generace Z.Foto: Martin Svoboda

Podle průzkumu Nekrachni, Visa a Moneta začínají mladí Češi s mobilními platbami kolem 15 let, od 17 let jsou preferovanou volbou. Dvě třetiny mladých do 26 let volí telefon podle platebních aplikací. Karta je záloha, hotovost používají výjimečně. S příjmy roste zájem o bezpečnost, investice i riziko.

Článek

Více než 90 % mladých lidí používá mobilní aplikace k placení, 61 % z nich několikrát týdně. Do 17 let platí spíše hotově, protože dostávají kapesné od rodičů, po dosažení dospělosti se mobilní platby stávají samozřejmostí. Důvodem je především rychlost (77 %) a fakt, že odpadá nutnost nosit hotovost (68 %). Fyzickou platební kartu sice nosí 84 % mladých, ale aktivně ji využívá jen 26 %, zatímco 58 % ji má pouze jako zálohu. QR platby a bankovní převody příliš oblíbené nejsou – denně je používají jen 3 %, resp. 2 % respondentů, zatímco téměř polovina (48 %) QR kódy využívá jen výjimečně.

Podrobnější studie Visa ukazuje, že mladí považují banky především za bezpečné instituce, které jim mají usnadnit každodenní život. Klíčovou roli v tom hraje bankovní aplikace – více než 9 z 10 ji používá pravidelně, nejčastěji ke kontrole zůstatku, potvrzení plateb nebo sledování výdajů. Při volbě banky zdůrazňují jednoduchost, bezpečnost a možnost vyřešit vše digitálně. „Mladá generace se rychle přizpůsobuje novým technologiím a mobilní telefon je pro ni přirozenou součástí života. Bezpečnost je klíčová,“ říká Hana Wasserburger z Visa.

Foto: Martin Svoboda

Mobilní platby jsou pro mladou generaci standard, shodují se Petr Polák, Hana Waserrburger, Tomáš Kapoun a Marie Šimůnková.Foto: Martin Svoboda

Mladí Češi platí mobilem, investování je láká čím dál víc

Investice jsou pro mladé atraktivní, i když pětina (19 %) má peníze jen na běžném či spořicím účtu. Obavy z inflace (38 %) je vedou k zájmu o pasivní příjem. Jen 8 % o investování zájem nemá. Ti s příjmy nad 30 tisíc korun měsíčně se nebojí rizikovějších forem. Ženy častěji volí konzervativnější cesty – 75 % z nich má finance na spořicím účtu a 20 % v akciích. Muži investují dvakrát častěji do akcií a ETF. Největší bariérou je nedostatek informací, obzvlášť při nižších úsporách. Zdroj inspirace hledají nejčastěji u přátel a rodiny (shodně 29 %) nebo u bank a finančních webů (27 %). Motivovala by je možnost začít s menší částkou (38 %). „Mladým často chybí širší finanční kontext – znalost rizik, plánování do budoucna či odvaha investovat,“ říká Maria Šimůnková z Nekrachni. Tomáš Kapoun z Moneta doplňuje, že generace Z má výhodu v dlouhém horizontu a schopnosti ustát volatilitu, ale častou chybou je nedostatečná diverzifikace a spoléhání na trendy či tzv. finfluencery.

Bezpečnost je zásadní: 9 z 10 mladých kontroluje transakce několikrát měsíčně, hesla mění hlavně při podezření (39 %). S rostoucím příjmem roste důraz na prevenci. Nejčastějším ověřením je otisk prstu, nejméně oblíbené rozpoznání obličeje. Ukládání karet do služeb je častější u starších, zatímco více než třetina mladších 17 let kartu nikam neukládá.

Při online nákupech preferuje 52 % mladých digitální peněženky, od 18 let výše dokonce 56 %. Naopak u věkové skupiny 15–17 let je využívá jen 28 %, přičemž podobně často volí dobírku (27 %). S rostoucím věkem tedy digitální platby jasně převažují, zatímco tradiční metody postupně ustupují.

Související témata:

Načítám