Hlavní obsah

Kompostéry už nejsou jen na zahradu. Pořídit se dá i do bytu

Foto: Alzbeta, Shutterstock.com

Kompost byl v minulosti součástí snad každé zahrady. Sloužil nejen ke zpracování biologického odpady z kuchyně či zahrady, ale také jako zdroj úrodné zeminy. V dnešní době se komposty opět vrací na výsluní. Na trhu najdete spoustu druhů kompostérů – a co víc, některé můžete mít i v domácnosti!

Článek

Kompostéry do domácnosti

Je to tak, kompostér už dnes nemusíte mít jen na zahradě, ale i v interiéru. Takzvané vermikompostéry, které jsou vhodné do domácností, ale například i do kanceláře, jsou stále populárnější.

Při vermikompostování se využívá schopnosti žížal přeměňovat rostlinné zbytky na velmi kvalitní organické hnojivo. Rozhodně se nelekejte, že budete mít všude po kuchyni žížaly. Dnešní kompostéry jsou totiž přímo designovými kousky, které obohatí každý interiér. A pokud byste přesto měli k umístění takového kompostéru v bytě výhrady, můžete ho dát třeba na balkon.

Foto: archiv

1. Vermikompostér Urbalive, zelený, 2 990 Kč

2. Dřevěný vermikompostér, s povrchovou úpravou, 3 950 Kč

3. Vermikompostér Urbalive, antracit, 2 990 Kč

Jaký na zahradu?

Kompostér si jednoduše můžete vyrobit sami, nejlépe z kvalitního namořeného dřeva. Kov odborníci nedoporučují, protože může do kompostu uvolňovat nežádoucí látky.

Zakoupit ale můžete již hotové kompostéry, které jsou vyrobeny převážně z termoplastického akrylátu, který vyniká dlouhou životností a nízkou hmotností. Pokud zvolíte druhou variantu, rozhodně se vyhněte nejlevnějším kompostérům, které jsou většinou vyrobeny ze slabších materiálů a mají krátkou životnost. I tady platí heslo, že za kvalitu se platí.

Na velikosti záleží

Správná velikost kompostéru se dá odhadnout podle rozlohy vaší zahrady. Pro zahrady do tisíce metrů čtverečních jsou vhodná kompostovací sila, která jsou uzavřená. Pro zahrady větší než tisíc metrů čtverečních se doporučují šestihranné plastové konstrukce o obsahu od šesti set litrů.

Foto: archiv

1. Kompostér COMPOGREEN, 380 l, černý, 735 Kč

2. Kompostér Keter Deco, 340 l, hnědý, 1 020 Kč

3. Kompostér Al-ko, 390 l, zelený, 1 290 Kč

Jednokomorový versus vícekomorový

Na menší zahradu vás bude jistě lákat zakoupit jednokomorový kompostér, ale před nákupem dobře zvažte jeho výhody i nevýhody. Jednokomorové kompostéry nejsou rozhodně špatné, ale mají své „mouchy“. I když budete do kompostéru vše přihazovat podle návodu, při pravidelném používání nedojde k takzvané hygienizaci. To je stav, kdy se celý kompost zahřeje na teplotu okolo 50 °C a dochází k likvidaci zárodků chorob a zničení semen plevelů. Takže hrozí, že si zahrádku akorát tak zaplevelíte.

Máte tedy na výběr ze dvou možností – zakoupit dva jednokomorové komposty a používat je na střídačku (to znamená naplnit jeden, nechat ho odležet několik týdnů a mezitím používat druhý a tento způsob stále opakovat). Nebo si můžete pořídit či vyrobit dvoukomorový kompostér.

Dvoukomorový kompostér je naprosto ideální – po naplnění jedné komory je nejlepší odstranit spojovací příčky komor a kompost přeházet, nechat ho dále tlít a začít používat druhou z komor. Může se vám to zdát jako víc práce, ale ve skutečnosti je to ta nejlepší varianta.

Foto: archiv

1. Kompostér Al-ko Jumbo, 800 l, černý, 1 650 Kč

2. Kompostér JRK HOBBY Module, 1200 l, zelený, 2 450 Kč

3. Kompostér JRK PREMIUM, 1 400 l, zelený, 7 425 Kč

Správné místo pro kompost

Nenechte se zmást tím, že kompost potřebuje pro tlení sluníčko. To je omyl, kompost potřebuje teplo, ovšem ve stínu, aby se mohl dobře zapařit, ale nedocházelo k jeho vysychání. Kompost umístěte rovnou na zem, nedávejte pod něj žádnou folii, podložku apod. Kompost potřebuje kontakt se zemí. A také je dobré ho občas prolít vodou.

Co všechno můžete „hodit na kompost“

I kompostování má svá pravidla. Rozhodně kompostér není skladištěm odpadků. Z domácího odpadu jsou vhodné například zbytky ovoce a zeleniny, pečiva, skořápky od vajec, papírové ubrousky a kapesníčky, kávové a čajové zbytky či podestýlky domácích býložravých zvířat.

Ze zahrady je vhodné na kompost dávat například posekanou trávu, listí, malé či rozdrcené větvě, piliny, hobliny, kůru nebo dřevěný popel. A co plevel ze záhonku? To necháme čistě na vás, plevel samozřejmě můžete dát na kompost, ale musí projít zmíněnou hygienizací, která jej kompletně zahubí. Pokud se bojíte, že tímto procesem váš kompost neprojde, raději do něj plevel nedávejte.

Co na kompost rozhodně nepatří

Kompost není žádné smetiště, takže zapomeňte na PET lahve, kov, sklo a kamení. Vyhněte se i kostem a veškerým zbytkům jídla živočišného původu, uhelnému popelu, exkrementům masožravých zvířat a samozřejmě chemicky ošetřeným materiálům.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama