Hlavní obsah

Krásný dům vyšel až na druhý pokus. Co říkáte na sítě místo podlahy?

Foto: Michal Červený (18x)

Hlavní obytná místnost je prosklená směrem do zahrady, na terase si užívají příjemné posezení a volný výběh přijde vhod i čtyřnohému miláčkovi

Až na druhý pokus získala tříčlenná rodina perfektní dům, který zcela odpovídá jejím požadavkům. Má otevřenou galerii, je dostatečně prostorný, světlý a zaujme několika funkčními vychytávkami.

Článek

Projekt rodinného domu ve středočeském Mladíkově vznikal nadvakrát. S původním návrhem nebyli klienti zcela spokojeni a s žádostí o jeho změnu se rozhodli oslovit jiné architektonické studio.

Nakonec se z úprav projektu stal návrh zcela nového a odlišného domu, do kterého se po velmi intenzivní spolupráci stěhovali přesně po čtrnácti měsících od zahájení výstavby.

Architektka Jana Šimánková, majitelka kanceláře Mioarchitects, a její spolupracovník Marek Šinágl se drželi hlavního požadavku klientů, kterým bylo zachování velkého prosklení a galerie otevřené do krovu. Umístění domu na pozemku výrazně ovlivnila orientace hlavní obytné místnosti a zahrady na jihozápad. Osobním vozům vytvořili kryté stání, které je se vstupem do domu propojeno zastřešeným chodníkem.

Schodiště ve vykousnutém jablku

Užitná plocha domu je 220 metrů čtverečních, v přízemí se nachází hlavní obytná místnost propojená s kuchyní a jídelnou, hostinský pokoj, prostorná technická místnost, samostatná toaleta a koupelna. Ve druhém patře je potom ložnice se šatnou a vlastní koupelnou a dětský pokoj se stejným vybavením.

Foto: Archiv ateliéru

Ve spodním patře je hlavní obytná místnost s kuchyní a jídelnou. Jednotlivé zóny jsou od sebe oddělené centrálním boxem

Významným prvkem celé dispozice je schodiště umístěné do hmoty boxu, který je dělicím prvkem mezi jídelnou, kuchyní a obývací částí. Tato hmota využívá principu „vykousnutého jablka“, zvenku je opláštěná akátovým dřevem a uvnitř použili zářivý odstín červené, který je patrný na schodišti a korpusu kuchyňských skříněk.

Červená byla jasnou volbou i vzhledem k akátovému dřevu, které si klienti vybrali. „Barva měla být výrazná a dřevo vhodně doplnit, což červená skvěle splňuje. Pán domu sice zpočátku projevil nedůvěru, ale díky vizualizacím, na nichž jsme si ukázali různé barevné varianty, se k ní přiklonil i on. Myslím, že dnes už by určitě neměnil,“ dodává Jana Šimánková.

Foto: Archiv ateliéru

Některé kuchyňské spotřebiče se skryly v centrálním boxu, vnitřek korpusu září červenou barvou

Multifunkční box a bezpečí v síti

Centrální box je navržen tak, aby byl využitelný z části na vestavné spotřebiče v kuchyni, jako spíž a zároveň se v něm ukrylo domácí kino a doplňky k televizi. Ve druhém patře tvoří galerii, po které je přístup do dětského pokoje. V ložnici v patře pak zaujme prosklená stěna vedoucí směrem do obývacího prostoru. Ta je po obvodu osvětlena LED pásky, které večer používají k intimnímu nasvětlení celé obývací části.

Foto: Archiv ateliéru

Místo zábradlí instalovali v patře bezpečnostní sítě z umělého vlákna s oky o rozměru 10 x 10 cm. V celém domě jsou použity bezzárubňové dveře Eclisse

Namísto klasického zábradlí instalovali u schodiště a nad kuchyní bezpečnostní sítě, které si rodina nemůže vynachválit. „Je to naprosto dokonalý nápad a sítě intenzivně využíváme. Naše dítě si v ní hraje s kamarády, žena nejraději čte a já tam dokážu velmi příjemně relaxovat čili spát,“ upřesňuje pán domu.

Foto: Archiv ateliéru

Dětský pokoj v horním patře nabízí dostatek prostoru pro hraní a zábavu

Stylové koupelny

Koupelna náležející k ložnici majitelů měla být jakousi „zenovou“ místností. I proto ji navrhli v přírodních tónech a k podpoření efektu využili oblázků, říční mozaiky, která zdobí vanu a stěnu nad ní. Naopak dětská koupelna hýří veselými barvami a lahůdkou je zářivě zelené gumové umyvadlo značky Boing.

Foto: Archiv ateliéru

Koupelnu rodičů navrhli v přírodních tónech, které podporují příjemnou relaxaci a efekt zenové místnosti

Vzhledem k tomu, že do rodiny neodmyslitelně patří i pes, vybírali pečlivě podlahu v zádveří, která měla být pokud možno bezúdržbová a vysoce odolná. „Ideální volbou byla čedičová dlažba, kterou jsme původně chtěli vyspárovat cínem, ale nenašli jsme žádného řemeslníka, který by byl této realizace schopen. Zcela přirozené bylo použít stejný typ dlažby i v přilehlých místnostech, tedy na toaletě a v koupelně,“ dodává architektka.

Jak se vám líbí?

ynezorPumanzeSaNyknalC