Článek
Časopis Uzlíček
Lenko, co je víc - olympijská medaile, nebo narození dcery?
Obojí je skvělá zkušenost a naprosto nezaměnitelná věc. Vůbec se to nedá srovnat. Jsou to dva rozdílné zážitky, ovšem při obou si člověk užívá nádherných okamžiků.
Když jsem vás ale viděl na setkání novinářů se sportovci v Beach klubu Ládví, vypadala jste, jako by vás mateřské povinnosti hodně zmáhaly. Připadala jste mi taková unavená a trochu smutná.
Víte, pro každou novopečenou mámu je nesmírně stresující, když je její děťátko nezabezpečené. Když pláče a ona mu nemůže nijak pomoct. Buď má hlad, nebo je pokakané a potřebuje svoji maminku. A Viktorka zrovna hodně křičela, jenže já jsem kolem sebe měla samé mikrofony a diktafony. To nebyl úplně příjemný pocit - jestli mi rozumíte.
Ano, naprosto. Jak tedy vypadá váš denní program?
Asi vám nemusím zdůrazňovat, že všechno se točí okolo miminka. Musím následovat, co si Viktorka řekne. Moc toho nenaspíme.
Dá se říci, že vám rok nazpátek již tikaly biologické hodiny?
Asi ano, ale určitě ne víc, než je norma.
Obrovskou životní změnou pro každou ženu je nejen narození dítěte, ale už i samotné těhotenství. Jakých devět měsíců máte za sebou vy?
V zásadě jsem žádné velké zdravotní obtíže neměla, ale ke konci už to bylo hodně náročné. Jak sportovci odchází veškerá svalová základna, tak s tím nesmírně trpí celé tělo. Mně opadly svaly a těžko jsem se vyrovnávala se zatížením v podobě dítěte. Cítila jsem tak obrovské bolesti zad, že poslední dva měsíce mi činilo problémy i chodit. Teď už se to naštěstí srovnalo a já jsem v pohodě.
V posledním trimestru mívají ženy i problém se spánkem. Jak jste na tom byla vy?
No… spala jsem rozhodně líp než teď...! Je pravda, že poslední dva měsíce těhotenství jsem se pořád budila a musela často vstávat, ale když se na to dívám zpětně, bylo to tehdy s tím spánkem naprosto v pohodě. Zato teď spím maximálně šest hodin denně. Dřív bych si něco takového vůbec neuměla představit a jsem sama překvapená, jak se tělo dokáže přizpůsobit tomuhle režimu. V době tréninku bych po necelých šesti hodinách spánku nebyla schopná vůbec ničeho!
Malá Viktorka nenechá maminku moc v kliduFoto: Uzlíček
Jaký to byl pocit, když jste absolvovala první ultrazvukové vyšetření?
Pokud si dobře pamatuju, tak ten úplně první ultrazvuk nebyl ještě nic tak převratného, protože Viktorka vypadala jako tečka nebo flíček. Mně imponovaly až ty další, kdy už měla vidět jednotlivé končetiny, hlavičku a kdy už se to všechno hýbalo.
Budete Viktorce schovávat fotky z ultrazvuku nebo později třeba i zoubky či vlásky?
Asi budu taková ta typická bláznivá máma a všechny tyhle věci jí začnu skladovat. Zatím jsem jí schovala pupík, když jí upadl - a dokonce ho mám teď i s sebou! No a jak jste se ptal na ultrazvukové obrázky, ty mám samozřejmě taky schované.
A mluvila jste na ni, když byla v bříšku?
To víte, že jo! Četla jsem jí, zpívala, a dokonce jsem ji učila španělsky.
Takže budete mít jazykově nadané dítě…?
No zrovna včera jsme měly hodinu španělštiny, ale nějak nám to nešlo. Neměla dobrou náladu, takže se nic nenaučila. (úsměv)
