Článek
Téma týdne ve mně vyvolalo nedávné vzpomínky na mého dnes již bývalého manžela a naše zpackané manželství. Můj manžel mě, jak už to bývá zvykem a je to značné klišé, vyměnil za dlouhonohou, prsatou blondýnku, svou novou sekretářku, a ta, potažmo jejich vztah, vyvolala moje definitivní a prozatím nejtěžší životní rozhodnutí - rozvod.
Důležitou, i když vedlejší roli v tomto „klasickém" milostném trojúhelníku však sehrála také moje kamarádka. Moje manželství se mi vždycky zdálo celkem spokojené, nějaké mouchy by se určitě našly, ale nepovažovala jsem je za nic zásadního.
Manžel mě na rukou nosil, já pečovala o něj a o domácnost a na oplátku on pečoval o mě a o zahradu. Nikdy jsem nezjistila, kde se stala chyba, ale jednoho dne se můj muž začal měnit k nepoznání. Během pár týdnů se mnou přestal úplně komunikovat, nápadně často začal jezdit na služební cesty a různá školení, zavíral se s telefonem na záchod a nikdy ho nespouštěl z očí, náš společný účet se povážlivě ztenčoval a o intimnostech ani nemluvě.
Moc dobře jsem si kdesi uvnitř mého podvědomí uvědomovala, co to asi znamená, jenomže jsem ho tolik milovala, že jsem svoje tušení raději přehlušila chabou výmluvou, že má moc práce a je opravdu hrozně unavený, jak mi samozřejmě sám do očí tisíckrát tvrdil. Než abych si přiznala bolestnou skutečnost, raději jsem mu to věřila.
A on? Rozhodně se nechoval jako chlap, dál lhal, podváděl, ubližoval, sliboval změny a táhl to na dvě strany. Naši přátelé včetně členů jeho rodiny to věděli a nikdo mi nic neřekl. Všichni se mnou vesele komunikovali, jako by se nic nedělo, a příležitostí, jak a kdy mi to říct, bylo za tu dobu opravdu mnoho. Když jsem se pomalu dostávala do fáze, kdy jsem si začala přiznávat, že mě manžel zřejmě už opravdu přestal milovat, i přesto, že mi stále dokola tvrdil opak, vložila se do všeho moje dlouholetá nejlepší kamarádka.
Na nějaké něžnosti neměl chuťFoto: samphoto.cz/jiunlimited
Prožívala se mnou tuto krizi už od začátku, byla mi stále oporou, trpělivě naslouchala mým spekulacím a... jednoho dne mi zavolala do práce a poprosila mě, abych se večer připojila na skype. Dlouho jsme si jen tak psaly o životě, práci a různých všednostech. Trochu jsem předpokládala, že mi chce něco říct a přesně neví, jak na to.
Sama jsem se jí zeptala a ona mi napsala, co slyšela a jak se asi věci doopravdy mají. Bylo to venku, ukrývaná a tušená nevěra spatřila světlo světa. Moje kamarádka se mi za nějaký čas přiznala, jak se strašně bála, že nás to od sebe odloučí, že jí neuvěřím nebo ji budu podezřívat ze závisti či zášti.
A já? Napsala jsem jí tenkrát, že se na chvíli odpojím, ale že se nic neděje, poděkovala jsem jí za její upřímnost a šla jsem si dát panáka. Přestože jsem to „rozdýchávala" několik nekonečných týdnů, byla a stále jsem vděčná za to, že to udělala. Vážím si jí za to a obdivuji, protože vím, kolik odvahy v sobě musela najít, aby mi to sdělila. Vím, že musela překonat strach i názory ostatních, kteří jí radili, ať se do toho neplete.
Ona jediná se vlastně projevila jako skutečná přítelkyně. Od ostatních jsem jejich mlčení pociťovala opravdu jako zradu. Moje kamarádka mě nenechala, abych si dělala plané naděje a ztrácela čas spravováním rozbitého vztahu. Díky ní jsem přestala žít ve lžích a mohla se svobodně rozhodnout, jak to všechno budu řešit. A jako správná kamarádka při mně stála i po celou dobu mého rozvodu.
Všem bych přála, aby nikdy nic takového nemusely řešit, ať už jako kamarádky, nebo podváděné ženy, ale svět ani vztahy nebývají ideální, proto raději všem přeji upřímnou, hodnou a inteligentní kamarádku, přesně takovou, jakou mám já.
Děkujeme za podnětné články k Tématu týdne. Šťastné majitelky honoráře zveřejníme příští týden. To také začíná nové téma, na které již teď můžete začít psát, a to: Moje NEJ(horší) dovolená. Své zajímavé zážitky z nejlepší nebo nejhorší dovolené posílejte na info@prozeny.cz. Opět máte šanci získat 500 korun.
