Hlavní obsah

Moje dítě se nechce o nic dělit! Co s tím?

Foto: Thinkstock

„Rozumíš tomu, já ti tu kostku prostě nepůjčím!" Co dělat, když je u vás tahle věta na denním pořádku? Poradíme!

Jedno dítě? Hodné! Dvě a víc? Tak to radši ani nechtějte vědět! Stačí, když se některé z nich nechce podělit o hračky! Jaká taktika se zrovna na tohle hodí? Kázání či pohlavek? Ani náhodou! Co zabírá?

Článek

„Můj tříletý syn nechce půjčovat nic, s čím si hraje, co drží v ruce, nebo dokonce co už s nezájmem odkládá,“ vzdychá třiatřicetiletá Lenka s tím, že její Matyáš je schopný se o věci i poprat, jen aby je neměl nikdo jiný. „Už nevím, co s ním. Domlouvání nepomáhá,“ krčí rameny a prý už jen smířlivě doufá, že se to někdy zlepší. Dobrá zpráva? Ano, ale je třeba tomu jít naproti. Jak?

Zachovejte chladnou hlavu

Jana Zittová, kouč a ženský terapeut z Pure Clinic Praha, říká, že když se dítě nechce dělit o své věci, je to přirozené převážně v období vzdoru, které může probíhat zhruba od 18 měsíců až do pěti let věku.

„I když je to zkouška rodičovských nervů, je důležité v první řadě projevit pochopení, přijmout chování dítěte, a především se vžít do jeho pocitů,“ apeluje odbornice na všechny rodiče s tím, že nechuť půjčovat hračky je pro tento věk charakteristická.

I Eva Essa, psycholožka, výzkumnice a profesorka předškolního vzdělávání a lidského rozvoje z amerického Rena, ve své knize Jak pomoci dítěti vysvětluje, že neochota dělit se o věci je stadiem, kterým projde většina dětí. Jak toto chování změnit?

Foto: Thinkstock

Děti mají právo na to mít své věci, a ty nikomu nepůjčit. Ale neměly by to být věci všechny

Plujte na stejné lodi

Pro dítě je důležitý pocit, že mu rodič rozumí (možná vám k jeho pochopení pomůže i to, že je to vlastně stejné, jako kdyby vám někdo bez dovolení bral vaše věci). „Aničko, ty máš starost, aby ti kamarádky panenku nerozbily, viď? Víš co, tak já ti na ni dám velký pozor. A myslíš, že pak bys jim ji na chviličku půjčila?“

„Pokud se ani potom dítě nechce o svou hračku či hračky podělit, nezazlívejte mu to a před příští návštěvou ostatních dětí společně ukliďte z dosahu ty jeho oblíbené, které půjčit nechce. Zároveň ho nechte zvolit hračky, u kterých mu to nevadí,“ radí Jana Zittová s dodatkem, že tak dítěti dáte najevo pochopení, které vyústí v ochotu naslouchat vám. Je to velmi důležitý krok zvlášť při fixaci na nejmilovanější věc ze všech.

V. I. P. mazlík. Co s ním?

„Někdy mají děti vytvořenou silnou vazbu na nějakou velmi speciální věc, která jim dodává pocit bezpečí. Většinou se jedná o plyšové zvířátko, panenku nebo polštářek,“ dál uvádí Eva Essa a varuje, že u těchto věcí by se od dětí nemělo očekávat sdílení, a je-li to nutné, učitel mateřské školy by měl chránit právo dítěte na tuto speciální věc. Ovšem to je na domluvě mezi vámi a jím.

Foto: Thinkstock

Fajn je, když se povede hračky rozdělit na ty, které půjčit lze, a na ty, které nikoli

Prevence? Existuje!

V obecném měřítku je dobré vědomě se vyhýbat střetům.

„Na společné návštěvy nebo setkání s kamarády nechávejte oblíbené hračky doma. Pokud přijde situace, že dítě se stále dělit nechce, a první varianta pochopení nepomůže, dítko pláče, vzteká se a není s ním k vydržení, oblečte se a společně z návštěvy odejděte,“ radí kouč Jana Zittová s vysvětlením, že tento razantní krok, navíc několikrát zopakovaný, umožní dítěti volbu výběru. Buď se o hračky pod vaším dohledem podělí, nebo půjdete domů a ono si tak nebude moci hrát.

Co způsobí vyhrocené situace?

„Nesnažte se dítě zkrotit, hlavně v tomto období prvního vzdoru, kdy se učí vážit si a chránit svých věcí a prostoru. Už jen pouhé napomínání, že je lakomé nebo zlé na jiné děti, mu nedává dobrý vklad do života. Pozor na fyzické tresty nebo nadřazené jednání. Ničemu neprospějí, spíše naopak,“ uzavírá Jana Zittová s radou, že pokud se vynasnažíte plout na stejné lodi, bude to pro všechny zúčastněné příjemnější.

A co vaše dítě? Dělí se o hračky, nebo s tím máte problém?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama