Myčka: lepší je mít, než mýt!

Současné myčky spotřebují na jeden mycí cyklus pouze deset litrů vody a zhruba jednu kilowatthodinu energie. Umytí nádobí tak přijde jen na několik korun. Ovšem je třeba si správně vybrat.

Na každé prodávané myčce najdeme energetický štítek s písmeny, která hodně napoví o kvalitě přístroje. U myček jsou důležitá tři A. První udává energetickou náročnost, druhé účinnost mytí, třetí kvalitu sušení.

Pokud máme propojenou kuchyni s obývacím pokojem, měli bychom sledovat i hlučnost. Jinak se nám stane, že když dáme večer mýt nádobí, budeme si u televize připadat jako u šumícího splavu. Je proto lepší brát ty nejtišší přístroje, které vydávají „hluk" jen kolem čtyřiceti decibelů.

Poté, co neuspěje argument, že provoz myček je moc drahý, jejich odpůrci se vymlouvají na nedostatek místa. Ale ani to není pravda.

Můžeme vybírat mezi přístrojem širokým šedesát nebo čtyřicet pět centimetrů. První jsou určené pro rodiny a pojmou dvanáct jídelních souprav. Druhé, které se doporučují do singl domácností nebo párům, umyjí devět souprav. Problém však tady můžeme mít s většími hrnci, občas se sem nevejdou.

Ale myčku si lze dopřát i do miniaturní garsonky. Na trhu je k dostání i několik takzvaných kompaktních přístrojů velkých zhruba jako mikrovlnná trouba.

Volit můžeme i mezi myčkami volně stojícími a vestavnými. Ty druhé se dělí na další dvě skupiny. U první z nich zůstává viditelný ovládací panel, u druhých - plně vestavných - jsou ovládací tlačítka ukrytá v hraně dveří. Myčka tak zůstává zcela ukrytá za kuchyňskými dvířky.

Při uklízení čistého a suchého nádobí leckoho napadne, jak je možné, že k tomu bylo potřeba tak málo vody a energie. Současné přístroje jsou totiž vybaveny senzory, které podle rychlosti napouštění vody poznají, kolik je uvnitř nádobí i jak moc je špinavé. „Takzvané autosenzory vyhodnocují kvalitu odtékající vody a množství nečistot či mycího prostředku v ní a podle toho během programu mění teplotu, případně program prodlouží či zkrátí," vysvětluje Petr Chlada ze společnosti Miele. Takové přístroje zpravidla ovládáte pouze jedním tlačítkem. Vše ostatní si myčka zařídí sama.

Jediné, co by mohli odpůrci myček těmto přístrojům vytknout, jsou vyšší náklady na mycí prostředky. Zatímco do dřezu dáme kapku jaru, tady potřebujeme mycí prostředek, sůl a leštidlo. A není pravda, že přidávání soli je pouze reklamní trik. Sůl upravuje tvrdost vody na hodnotu, při které jsou nejúčinnější mycí prostředky. Tím se dosahuje vyšší kvality mytí. Zároveň také chrání vnitřní prostor před vodním kamenem.

V mnoha domácnostech však raději používají tablety, kde jsou všechny prostředky v jednom. „Nové myčky jsou vybaveny takzvaným dávkovacím asistentem, který se postará i o stoprocentní rozpuštění a využití všech chemický složek v kombinovaných tabletách, neboť automaticky přizpůsobí průběh mytí právě používanému druhu mycího prostředku," popisuje Miroslav Veselý ze společnosti BSH-domácí spotřebiče. A co když nás znervózňuje neustále svítící kontrolka, že v myčce chybí sůl či leštidlo? U těchto výrobků ji jednoduše vypneme.

A stejně jednoduše můžeme „vypnout" i každodenní stání u dřezu. Myčka nám dopřeje každý rok čtrnáct dnů volna a takovou dovolenou si přece můžeme vychutnat úplně jinak!