„Náš chlap“: Co je a co není sexy 3

Bez mučení přiznávám, že se mi do psaní tohoto článku nechtělo. A vůbec. Je mi jasné, že si opět na svou adresu vyslechnu věci nehezké (ať žijí potrefené husy, že…). Také jsem ten článek odkládal tak dlouho, až jsem si vykoledoval pokárání od šéfky. A ti, co už měli tu čest, ví, že je to horší než se nahý posadit do kopřiv. Má totiž víc než znělý hlas, vytrénovaný z rádia, a ostrou kadenci nacvičenou z dob působení v německém vydavatelství.

1. Neochota zapojovat do uvažování mozek: Emoce a iracionalita k ženám tak nějak už z biologické podstaty patří, ale čeho je moc… toho už je na vraždu. Ve spojení s podléháním klišé se pak jedná již o čiré zoufalství. Tak například - chlap donese domů kytku. No jistě, zmetek jeden! Co zas provedl? Je třeba ho okamžitě podrobit křížovému výslechu! Že on propil výplatu? Nebo ji naházel do automatů? Ne, ne, určitě mi zahejbá. Věřte tomu, že ten chudák, který udělal tu chybu, že vás jen tak chtěl potěšit, už podobnou hloupost v životě neudělá. A než by vám znovu jen tak donesl kytku, radši si nechá pověsit závaží na své mužství a nahý se za ně pověsí do průvanu.

2. Hysterie: Říká se, že kdo neměl v posteli opravdovou hysterku,  neví, co je to vášnivý sex. Mohu potvrdit, že hysterka na loži opravdu rozpálí, bohužel nejen tam… Jedna mě rozpalovala tak vydatně a na všemožných místech, že to začalo být kdo s koho. Poté, co mě uprostřed lesů vyhodila z auta, žhavou cigaretou mě málem do oka trefila, vzteky vyhodila notebook z balkonu ve čtvrtém patře a varovala mě, že za ní nemám chodit do kuchyně, kde má nože, jsem bojiště radši vyklidil. Ženské nebiju. Hysterka lže, ale je přesvědčená, že říká pravdu. A vlastně pro ni se její lži pravdou skutečně stávají. A proto je také ve lhaní tolik přesvědčivá. Hysterka žije v zajetí svých bludů a domněnek a nedá se přesvědčit. Když se k hysterii přidá chorobná žárlivost (stačí odpovědět sousedce na pozdrav a už jste v podezření z opakované nevěry), je tato žena vhodným materiálem pro aspiranty studia psychiatrie, ovšem do života nebrat!

3. Lenost čili rezignace na vlastní vzhled: Tak už jste se vdala, stala jste se profesionální manželkou a matkou, a tudíž není třeba už dál dbát na svůj vzhled. Patnáct, dvacet i více kilo navrch? No co, vždyť jsem mamina! Dlouhé vlasy? S tím je práce. Ježek, ten se ráno jenom prohrábne a je to. Strojit se do sukní? Prosím vás, vždyť tepláky jsou tak pohodlné. Líčit se? To je leda tak pro mladý nebo lehký holky. A navíc, já mám tolik starostí o domácnost, kde bych vzala čas na nakrucování se před zrcadlem? To bych si pak s Máňou už nemohla ty dvě hodiny tak krásně potlachat o tom, jaký jsou chlapi zmetci, co se otočí za kdejakou rajdou a své ženy si neváží…

Víte, je těžké chtít, aby si vás vážil někdo druhý, když si v první řadě nevážíte sama sebe. A kdybyste si sebe vážila, tak byste se sama k sobě chovala s úctou a nevytvořila byste ze sebe beztvarou, bezpohlavní osobu. A opravdu to není jen záležitost věku. Chvíli jsem se díval na jeden pořad na Nově. Jedná se o jakousi reality show, kde mladé páry soutěží o dům snů. Většina zúčastněných dam - a to podotýkám, jsou to mladé holky - trpí velmi silnou obezitou a jsou neupravené a celé takové nějaké umaštěné, až se mi chtělo plakat. A není to otázka peněz. Alespoň trochu slušně se upravit nevyžaduje mít konto ve švýcarské bance.

4. Nedostatek nadhledu: čili totální absence smyslu pro humor. Lehkost bytí a umění dívat se na věci s nadhledem činí ze života snesitelnější formu existence. Bohužel ženy mají mnohdy sklony k žabímu plahočivému přežívání. Okvákají jen to, co se jim plazí přímo kolem nosu, ale zvednout oči aspoň občas k nebi, to už po nich nemůžete chtít. Na to nemají čas… Musí přece vařit, prát, starat se o děti… Dámy, jsou to výmluvy! Zvlášť když na plkání se sousedkou si čas najdete, že. Zkuste se nebrat až tak moc vážně. A smrtelně vážně neberte ani samy sebe. A nechovejte se jako potrefené husy. A nechte druhým právo myslet si, co chtějí. To, že s něčím názorem nesouhlasíte, neznamená, že to musí být lež. Jen proto, že se vám to nelíbí.

5. Vyžadování nemožného: Romány Daniele Steellové opravdu nejsou ze života. Minimálně o nic víc než brazilské telenovely, nebo chcete-li, mají toho tolik společného se skutečností jako Ordinace v růžové zahradě s opravdovým špitálem. Jestli tato díla berete pouze jako kulisu k žehlení prádla či nevinnému relaxu po těžkém dni, pak je vše v pořádku.

Pokud jste si však nechaly těmito záležitostmi vymýt mozek natolik, že očekáváte denně od toho svého emotivní proklamace, vášnivá vyznání lásky, nikdy nekončící večeře v drahých restauracích a romantické procházky při západu slunce, pak všichni svatí s vámi. Muž prostě není ženská, smiřte se s tím. Jeho pohled na romantiku a potřeba souznění je zkrátka někde jinde. Čímž nechci tvrdit, že tyto potřeby nemá, jen je prostě neprožívá tak okázale, jak to popisují američtí autoři a ti čeští, kteří se jim snaží vyrovnat. Zlatý Dietl! A příště až na něj zas budete útočit: „Miláčku, stalo se něco? Ty se mnou nemluvíš?“, nepátrejte hned po nějakém neštěstí. To, že muž za den pronese v průměru třikrát méně slov než žena, není nemoc, jen biologická danost.

A jako bonus mimo soutěž:

Závist, pomluvy a žlučovitost: Toto je trio vlastností nejodpornějších, ovšem spravedlivě postihující obě pohlaví. A udrbaný nepřejícný jedinec, který se řídí heslem Ať sousedovi chcípne koza, je stejně odpudivý v ženském jako v mužském vydání. Jediný lék na tuto epidemii, které se zvlášť v naší kotlince pod Řípem tak dobře daří, je mít se rád a vážit si sám sebe. Protože jen člověk, který skutečně miluje sám sebe, dokáže milovat druhé. A když druhé milujete, tak jim přejete, protože i vám se všeho dostává.

Tolik souhrn těch nejodpudivějších ženských manýr a vlastností. Mohl bych pokračovat ještě dlouho, ale musím uznat, že to platí i opačně. Ty nejhnusnější ženské povahové rysy jsou stejně odporné i na chlapovi. Takže buďte v klidu. A navíc mě šéfredaktorka pod nátlakem přinutila sepsat odvetný seriál Co je a co není sexy u mužů. Takže mám na sobotní večer domluvený sedánek se třemi kamarádkami, v čele s drsnou šéfkou Evou (prý abych nemanipuloval a nezkresloval odpovědi a pak si to mohla zkontrolovat. Přitom všichni dobře víme, že se chce jen vyhřívat v mé skvělé společnosti, že). Budu si tedy poslušně psát, jak má vypadat a jak se má chovat chlap, aby vám připadal sexy. A pak si možná půjdu rovnou skočit bungee bez lana…

Rozproudil jsem ve vás krev? Tak si ulevte v diskuzi tady pod článkem. A hlavně mi pište na mail nejlepsichlap@prozeny.cz, jak má podle vás vypadat sexy chlap. Vašeho pana Božského rozeberte pořádně a po jednotlivých částech těla. A také napište, jaké vlastnosti jsou u mužů ty nejodpornější. Vaše názory využiju pro sepsání seriálu Co je a co není sexy na chlapech! Už se těším na ten nápor pošty!