Hlavní obsah

Naučte dítě, aby si hrálo samo

Foto: Thinkstock

I když si dítě hraje samo, musí mít vazbu s rodiči – přijďte je občas zkontrolovat, a hlavně pochválit!Foto: Thinkstock

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Neexistuje hračka, se kterou by si vaše dítě alespoň chvilku vystačilo. Neustále vyžaduje vaši pozornost, a vy jen závistivě sledujete kamarádku, jejíž synek si už hodinu bez jakékoli pomoci staví obří věž z lega. Jeho matka si v klidu popíjí kávu, která vám už dávno vychladla, protože vaše dítě si samo hrát neumí! Nezoufejte, můžete ho to naučit.

Článek

Maminko, nechoď pryč! Maminko, pojď si se mnou hrát! Jednoduše jsou děti, které vyžadují pozornost rodičů více než jejich souvěkovci, ale faktem je, že někdy mezi druhým a třetím rokem by děti měly být schopny alespoň krátké samostatné hry. Pokud ne, budete to muset začít trénovat.

Kdy začít? Už od miminka

I ta nejmenší miminka se dokážou sama zabavit. Jde jen o to, dát jim k tomu prostor. „Pozorují svět kolem sebe a minimálně chviličku si s tím vystačí. Je dobré je třeba nechávat sledovat kolotoče v postýlce, nechat je samostatně zkoumat hračky, když už je umí uchopit a podobně,“ říká psycholožka Danuše Jandourková.

Není nutné zahlcovat je spoustou vjemů, neustále jim nabízet nějaké podněty a při jejich sebemenším zaskuhrání se je snažit mermomocí zabavit. „Už od narození je dobré děti vést k tomu, že občasná samota je přirozená. Je to pro ně velmi prospěšné. Pěstujete v nich schopnost si hrát, najít, co je baví a zajímá, a zabavit se. To je pro život velmi důležité, aby podobných věcí byly schopné i v dospělosti,“ vysvětluje psycholožka Anita Michajluková z Centra zvyšování psychické odolnosti.

Foto: Thinkstock

Občasná samota je přirozenáFoto: Thinkstock

A jak to udělat? Zkuste následující rady:

  • Pořiďte miminku do postýlky hrací kolotoč a na šprušle mu připevněte speciální hračky pro nejmenší děti.
  • Kupte dítěti plyšáka, který dostane jméno a bude jeho „kamarádem“, bude mu dělat společnost.
  • Když miminko vyžaduje vaši společnost, nesnažte se ho hned chovat a okamžitě ho nějak zabavit. Zkuste ho dát třeba do houpacího křesílka tak, aby vás mělo na dohled a mohlo pozorovat, co děláte.

Nepleťte si samotu se samostatností

To, že by vaše dvou až tříleté dítě mělo být schopno samostatné hry, ale neznamená, že by nutně muselo být samo. „Ovšem hodně dětí to takhle odmítá a já bych ho k pobytu o samotě rozhodně nenutila,“ radí Anita Michajluková.

Není důvod, proč by si dítě nemohlo hrát ve vaší blízkosti. Vy můžete vařit a vaše dítě si může třeba malovat u jídelního stolu. „V tomto věku děti nechtějí být samy především proto, že si vás už tolik neužijí. Jste v práci, ony ve školce, pak přijdete, vaříte, uklízíte a podobně. Proto tady hlasuji pro jakýsi kompromis. Vařte, ale mějte dítě ve své blízkosti. A občas se do jeho činnosti zapojte, pochvalte obrázek, co nakreslilo, poraďte, která kostička mu bude lépe držet a podobně,“ upřesňuje Danuše Jandourková.

Tip redakce:Velký pokrok, co se týče samostatnosti, děti udělají ve školce. Ovšem ne ze všeho, co se tam naučí, ale budete nadšeni. Více se dočtete z de.

Foto: Thinkstock

Někdy je čas hrát si spolu s dětmi, jindy by si měly umět hrát samyFoto: Thinkstock

Nechce si hrát samo? Vytrvejte!

Že u vás nic z toho nefunguje? Vaše dítě jednoduše odmítá hrát si samo, a jakmile se k němu nepřidáte, pláče, vzteká se a křičí? „Tady je potřeba si uvědomit, že budete občas muset překonat i hlasité protesty. Budete si muset trvat na svém. Vždy si připomínejte, že tím dítěti neubližujete, ale naopak ho učíte důležité dovednosti,“ radí Anita Michajluková.

Podobný problém například řešila i devětadvacetiletá Sára, jejíž téměř tříletá dcerka nebyla schopná se ani sama dívat na pohádku. „Musela jsem sedět vedle ní a držet ji za ruku. Jakmile jsem odešla, začala plakat,“ popisuje Sára. Nakonec ale s manželem vymysleli trik, jak malou Nikolku tohohle návyku zbavit. „Pořídili jsme jí obřího plyšového medvěda, který se zpočátku díval s námi. Po čase jsem vždy pomalu zmizela, nejdřív jen na záchod, pak třeba uvařit kafe a postupně jsem intervaly prodlužovala. A medvěd zafungoval,“ vypráví Sára.

Podle odborníků tohle není vůbec špatná metoda. Ale vymyslet můžete cokoli, dobře fungují například následující varianty:

  • Dejte dítěti úkol– vysvětlete mu, že vám udělá obrovskou radost, když vám vytvoří nějaké překvapení. Namaluje obrázek, postaví věž a podobně. Jeho dílo pak samozřejmě musíte odměnit velkým obdivem a nadšením.
  • Poproste ho o pomoc – potřebujete vařit a nemáte čas skládat s dítětem puzzle? Dejte mu třeba vařečku, hrnec a nějaké neuvařené těstoviny, ať vám pomůže a také „vaří“.

I v tomto případě ale platí, že je nutná důslednost. Každý se musí naučit být někdy sám, tedy i vaše dítě.

Tip redakce:To, jak své dítě vychováváte, je velmi důležité. Ovlivní ho to na celý život. Proto si přečtěte článek o pěti pilířích správné výchovy dětí.

Jak jsou na tom se samostatnou hrou vaše děti?

Reklama

Načítám