Hlavní obsah

Dítě a školka. Tohle se tam naučí!

Foto: Thinkstock

Ve školce se děti měníFoto: Thinkstock

Reklama

Byli jste pyšní, jak hodné dítě máte. Nepralo se o hračky, nebylo lakomé, neškrábalo a nekousalo ostatní děti, neřeklo jediné sprosté slovo. A pak šlo poprvé do školky. Najednou se vás snaží překřičet, odmítá půjčovat hračky, z pusy mu létají slova, na která má rozhodně ještě dost času. Nedivte se, ocitlo se v džungli jménem dětský kolektiv.

Článek

S trochou nadsázky by se dalo říci, že bojuje o přežití. Ne že by ostatní děti ve školce chtěly vašeho drahouška fyzicky zlikvidovat, ale prosadit se mezi nimi není vůbec jednoduché. A vaše dítě jednoduše okoukává metody svých vrstevníků, jak docílit svého, ale ještě nerozlišuje, co je trochu za hranicí.

Je to ale přirozené a nemá význam snažit se tomu nějak zásadně bránit. „Koneckonců je to i dobře. Školní zařízení sice slouží primárně ke vzdělávání dětí, ale neméně důležité je i to, že dítě se tam potká s mnoha různými sociálními vlivy. Prostě zažije, jací všelijací lidé můžou být, čímž získá představu o celé společnosti, ne jen to, co je zvykem u nich v rodině,“ vysvětluje psycholožka Anita Michajluková z Centra zvyšování psychické odolnosti.

To je moje aneb Když se z něj stane lakomec

Velmi často se stává, že děti, které doposud nebyly nijak majetnické, školka promění v malé lakomce. Najednou z jejich úst slyšíte věty typu „to je moje!“, „neber mi to“ nebo „nepůjčím ti to“. A co si budeme povídat, když na vás desetkrát denně dítě takhle pokřikuje, jste naštvaní.

Foto: Thinkstock

Ve školce je dítě konfrontováno s mnoha dosud neznámými vlivyFoto: Thinkstock

Jenže měli byste si uvědomit následující:

  • Kdyby vaše dítě svoje hračky nebránilo, nejspíš by celý den ve školce sedělo a smutně koukalo na ostatní děti, jak si hrají.
  • Půjčování hraček není povinnost, ale možnost! „Není zcela správné, když vás někdo nutí půjčovat něco, co je vaše. My dospělí to také moc neděláme, a když ano, tak si dobře rozmyslíme, komu a co půjčíme. Měli bychom respektovat, že daná věc dítěti patří a že si ono samo rozhodne, zda ji půjčí, či ne. Nemusí to dělat, ale je dobré mu vysvětlit, že pak nemůže očekávat, že ostatní budou půjčovat hračky jemu,“ radí psycholožka Danuše Jandourková.

Proč pořád tak křičíš?

Dalším nepříjemným zlozvykem, který si děti ze školky často přinášejí, je pokřikování, hulákání a snaha být slyšet za každou cenu. A je to logické. Ve školce je hodně dětí, rozhodně tam není ani zdaleka takový klid jako u vás doma, a když dítě něco chce, musí být slyšet. Vaší jedinou šancí je dítěti pořád dokola vysvětlovat, že minimálně doma si tak hlasivky namáhat nemusí, že vy jej slyšíte vždy.

Podobně je to i se sprostými slovy. Nemáte šanci zabránit tomu, že se je naučí, koneckonců něco málo již jistě zaslechlo i od vás či vašeho partnera. Nekárejte dítě, nenadávejte mu za to, ale snažte se mu vysvětlit, že takhle se nemluví. „Je potřeba dítěti vysvětlit, že ačkoli v některých rodinách to funguje jinak, u nás platí jiná pravidla. Jednoduše je nutné trvat na hranicích, které byly nastaveny. Děti se ve školce učí především, jak fungovat ve vztazích a v kolektivu. A logicky okoukávají od druhých, jak to dělají, a ti to samozřejmě ne vždy dělají ideálně. Z druhé strany, cokoli se dá využít jako příklad, který je hodno následovat, nebo naopak příklad toho, kudy cesta rozhodně nevede,“ říká Anita Michajluková.

Foto: Isifa

Z hodných dětí se mohou stát malí lakomciFoto: Isifa

Tip redakce:Dětský kolektiv má ale i další rizika. Přesvědčí vás o tom článek Moje dítě pláče, protože se mu posmívají. Co teď?.

Moje dítě je agresor? To není možné!

Možná se vám nechce věřit, že vaše ratolest, která nikdy žádné dítě neuhodila, nikdy nebyla postrachem pískovišť, najednou jedná agresivně. Že váš synek kousnul kamaráda ze školky do ucha? Nebo že vaše blonďatá princezna mrskla po jiné holčičce kostičkou, a vytvořila jí obří bouli na čele? Bohužel je to možné! Ale nebojte se, vaše dítě určitě neroste pro kriminál. Jen objevilo další prostředek k docílení svého, ale ještě nerozlišuje, že není příliš vhodný.

Vy ale mějte na paměti, že nejste v pozici bezbranného rodiče, který jen  přihlíží, jak v kolektivu jeho potomek vlčí. „Dítě se ve školce prostě socializuje, a pokud se vám něco z vlivů nelíbí, je na vás jako rodičích, abyste to obrátili opět žádoucím směrem. Váš vliv na dítě je nejsilnější. Buďte upřímní, jednoznačně dávejte dítěti najevo, co si o daných návycích myslíte, jaký postoj k jeho chování máte, a trvejte na hranicích, které stanovíte,“ říká Anita Michajluková. Důslednost a neústupnost se v tomto případě rozhodně vyplácí!

Tip redakce:A určitě se připravte i na to, že vaše dítě objeví kouzlo výmluv. Dočtete se o tom v článku (Ne)veselé výmluvy našich dětí!.

A jaké zlozvyky si ze školky přivedlo vaše dítě? A jak jste proti nim bojovali?

Reklama

Související témata:

Načítám