Článek
Jídlo je pro mě jedním ze smyslů života. Jím, když se nudím, když jsem smutná, když něco dělám... vlastně jím skoro pořád. Všechny ty chutě mě dělají šťastnější, ten pocit, když mám před sebou něco strašně lákavého, voňavého a chutného, se dá přirovnat k dávce drogy. Zdá se vám to přehnané?
Vím, nemusí se to každému zdát úplně normální, ale nepatřím mezi lidi, kterým je jídlo pouhou potřebou. Já jídlem žiju, vychutnávám si ho. Snad proto jsem se rozhodla pro práci kuchařky. Vaření mě baví už jenom proto, že pracuji s potravinami. Navíc miluji ten pocit, když má jídla někomu chutnají.
Měla jsem období, kterého teď docela lituji, bylo to období diet. Sice jsem zhubla, ale kila se vrátila. V té době jsem si uvědomila, jak je jídlo neuvěřitelně mocné. Ovládalo mě. Deprese z toho, že už nikdy nebudu moct jíst to, co chci, ale pouze to, co můžu, mě málem celou pohltila. V té době jsem neměla daleko k poruchám příjmu potravy. Byla to chyba.
Časem pak přišlo prozření. K čemu to vlastně je? Bývala jsem protivná, každé odpoledne mě čekalo cvičení, takže volného času moc nebylo. Vlastně jsem si řekla, že je lepší mít pár kilo navíc a být milá a pohodová holka než superštíhlá protiva. A myslím, že nebudu jediná, kdo si tohle myslí.
Od té doby jím, co chci, kdy chci, kolik chci. Dělá mě to šťastnou a spokojenou. Baví mě to. Naplňuje. Až si často říkám, jestli jsem normální. Určitě se mnoho z vás ptá, jak vypadá moje postava. Nic extra, uznávám. Mám 167 cm a 57 kg. Není to moc, ale ani málo. Mám štěstí v tom, že už nenabírám. Proto si svou vášeň dopřávám bez výčitek. A určitě nehodlám přestat kvůli ideálu krásy, který se většině mužů snad ani nelíbí. Myslím, že nejsem závislá, a i kdyby, není to špatná závislost. A proto jezte, buďte šťastné a hlavně – spokojené samy se sebou, protože to vás dělá krásnou!
A jak jídlo ovlivňuje život vám ? Jste závislačka na jedení? Zavedla vás vášeň k jídlu na nějakou zásadní životní cestu? Pojďte nám o tom popovídat na info@prozeny.cz.
