Hlavní obsah

Nečtěte informace o porodu!

Foto: shutterstock.com

Dcerka se narodila po půl hodině v porodnici

Někdy není dobře, když se příliš informujete. Své o tom ví Petra, kterou vyděsily fámy kolující o problémech při porodu. A vy ostatní nám už nyní můžete psát k novému Tématu týdne Nemám štěstí na muže. Svěřte se na info@prozeny.cz a vyhrajte 500 korun.

Článek

O miminko jsme se snažili dva roky, které jsem využila i k tomu, abych si na internetu opatřila veškeré informace o těhotenství a o porodu. Když jsem pak konečně otěhotněla, už jsem nedělala nic jiného, než celý volný čas věnovala pročítání článků „můj porod“ a děsila se, jaká hrůza mě čeká.

Většina zkušeností byla otřesná, maminky omdlévaly bolestí, prosily o epidural, rodily i několik dní, mnohdy silně krvácely nebo měly jiné poporodní problémy. Udělala jsem si na porod svůj obrázek - bude to „masakr“.

Byla jsem u svého gynekologa, který mě na příští kontrolu poslal už do porodnice na prohlídku porodního sálu. Bylo to super. Vyplnila jsem porodopis, z legrace paní v kanceláři sdělila, že teď už můžu klidně rodit, a jela jsem domů. To už jsem cítila slabé stahy, ale poslíčci u mě byli na denním pořádku, proto jsem to neřešila. Doma jsem si dala vanu, která mi vždycky pomohla, ale ta poslíčky nezastavila. S manželem jsme je začali hlídat - byli dvě hodiny po třech minutách, a tak jsme raději jeli na kontrolu.

Paní doktorka mi dala injekci, která má poslíčky zastavit a porod urychlit, to je ale nezastavilo, jen zpomalilo a já šla domů. V průběhu dne se intervaly opět zkracovaly a začalo to bolet. Manžel mě přemlouval, ať jedeme do porodnice, ale já se bála, že si o mně budou myslet, že jsem padlá na hlavu. Nakonec jsem svolila ke kompromisu - naši bydlí blízko porodnice, přespím tedy u nich, manžel musel do práce.

Kolem jedné v noci jsem šla do vany, abych si aspoň trošku ulevila. Kontrakce co minuta a půl, ale bála jsem se, protože to stále nebolelo tak, jak jsem si myslela, že porod bolí. Dnes nevím, na co jsem vlastně čekala. O půl třetí odešla hlenová zátka. To už mě přimělo manžela zavolat a jeli jsme.

Lékařka jen vykulila oči, konstatovala, že jsem úplně otevřená a miminko se dere ven. Šla jsem tedy hned na sál, píchli mi vodu a - tlačit. Ujišťovala jsem se, zda je to skutečně porod, protože ten přece strašně bolí a tohle je sice hodně nepříjemné, ale ne tak strašné, jak jsem čekala.

3. 9. 2008 se mi narodila krásná malá Anetka. Byla na světě půl hodiny po příjezdu do porodnice, ale musela do inkubátoru, přišla dřív. Na závěr bych řekla jen to, že mám téměř rok a půl starou, zdravou holčičku, která mi dělá jen radost. Když se mě sestřičky krátce po porodu ptaly, zda bych si to zopakovala, odpověděla jsem, že bych šla klidně hned rodit znovu...

Nemáte štěstí na muže? Vždycky v životě šlápnete ve výběru partnera vedle? Je to vaše chyba, nebo zkrátka přitahujete břídily, zkrachovalé existence, opilce a jiná individua? Pojďte nám to říct na info@prozeny.cz a vyhrát 500 korun.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama