Článek
Protože naše láska byla zpočátku zakázaná, nezbývalo nám s mým nynějším manželem nic jiného než stálé vymýšlení místeček vhodných k milování. Ani s odstupem času si ale nemyslím, že to bylo nějak nemorální, nehygienické nebo nechutné, naopak, byli jsme mladí, bylo to krásné a vzrušující.
Tak jsme se milovali v parku na dece - já v dlouhé sukni ležela na něm, takže to vypadalo spíš jako mazlení... V dešti pod dekou na hradbičkách ve Stromovce, na lavičce pod vyhlídkou na Vyšehradě - tam si nás pravděpodobně zvěčnilo několik nadšených Japonců; také na záchodě v restauraci, a to dokonce několikrát, nebo za těžkým závěsem na plese v Národním domě na Smíchově.
Udělali jsme si ráj na půdě
Párkrát jsme si půjčili klíče od skautské klubovny a nakonec si zařídili naše tajné místečko na půdě v činžáku, kde bydleli manželovi rodiče - starý otoman, malý stoleček a deka - náš malý ráj pod střechou na strahovském kopci. Bylo to neuvěřitelně romantické, tajné, spiklenecké....
Moc rádi na to oba vzpomínáme, i když teď naše milování už probíhá v naší společné ložnici. Na romantiku jsme ale nezanevřeli - ložnice je totiž sto let stará, secesní, a tak si pořád připadáme jako v pohádce, jen s tou naší láskou se už nemusíme schovávat.
Mějte se moc hezky, hrozně ráda čtu vaše články, ať se vám daří.
Zažily jste něco podobného? Nebo se domníváte se, že milostné hry patří za dveře ložnice? Staňte se redaktorkami a napište nám svůj příběh či názor na info@prozeny.cz. Tři čtenářky z minulého týdne obdržely příjemných 500 korun. Dalšími oceněnými můžete být vy!
