Hlavní obsah

Největší nepřítel ženy? Jiná žena! Proč je mezi námi taková rivalita?

Foto: Profimedia

Mezi ženami to bývá buď, a nebo. Tedy buď přátelství, nebo nenávist

Kolega, šéf nebo partner. Ti všichni vám dokážou ublížit. Ale kdo je (když na to přijde) ženě největším nepřítelem? Jiná žena! Proč je mezi námi taková rivalita? A proč jdeme občas přes mrtvoly?

Článek

Když po vás jde šéf nebo vám partner zahýbá, je to bolestné, ale jde vlastně o takový přímý útok. Něco, čemu se můžete postavit čelem, zabojovat, ustát to. Mezi ženami je to jiné. To bývá taková zákopová válka plná pomluv, intrik a záludností. A tomu se těžko vzdoruje.

Proč?

Neříká se to snadno, ale ženy jsou k takovému chování (v různé míře) jaksi geneticky předurčené. „Jsme přírodou naprogramovány k tomu, abychom se pokusily zabezpečit si dobrého muže. A tak, ať už vědomě nebo nevědomě, cíleně nebo necíleně mezi sebou ,bojujeme´,“ vysvětluje ženskou rivalitu psychoterapeutka a psychologická poradkyně Eliška Nuslauerová.

Jenže ženský způsob boje je dost odlišný od toho mužského. Pánové vyzvou svého rivala k přímé konfrontaci a jejich cílem je nad ním veřejně zvítězit a získat obdiv žen. „Ženy spíš volí méně čestnou taktiku. Pomlouvání a skryté intriky používají k tomu, aby soupeřku ponížily, a tak snížily její hodnotu v očích ostatních žen, a hlavně mužů. Tedy tam, kde muži chtějí vyhrát tak, aby to všichni věděli, ženy se snaží potupit soupeřku nenápadně,“ popisuje Eliška Nuslauerová.

Podle koučky mezilidských vztahů Barbory Sedlákové je na vině tak trochu i výchova. „Ženy jsou často od mala vedeny k tomu, že mají být slušné, jemné, milé a že se mají vyhýbat konfliktům. Spousta žen proto neumí otevřeně vyjádřit nesouhlas či odlišný názor, a tak volí intrikánský způsob jednání,“ upřesňuje Barbora Sedláková.

Foto: Profimedia

Máme v genech tak trochu nečestné bojové techniky, jako jsou pomluvy a intriky

Buď, a nebo

Dalo by se říct, že vztahy mezi ženami jsou buď bílé, nebo černé. „Buď jsme takzvané BFF, Best Friends Forever neboli přítelkyně navěky, nebo BABs ve významu Bad Ass Bitches neboli mrchy na druhou,“ říká Eliška Nuslauerová. Existují samozřejmě i jakési neutrální vztahy, a to se ženami, které vás nijak neohrožují, a tak nezapadají ani do jedné z těchto kategorií.

Nic z toho, co bylo řečeno, ale neznamená, že se ženy takto nutně musí chovat. Lze se tomu vzepřít, potlačit tyhle sklony a nebýt až takovou mrchou. Současná doba totiž nabízí ženám i jiný způsob „konkurenčního boje“, a to sebezdokonalování. K vytouženému cíli se lze dostat i prací na sobě samé.

„K intrikářským praktikám se uchylují ženy méně sebevědomé, které nemají dostatečnou důvěru ve své schopnosti se v kolektivu jiných žen prosadit. Pokud se jim nedaří sebezdokonalování podle jejich představ, přichází na řadu intrikářské shazování konkurence,“ dodává Barbora Sedláková. Jednoduše řečeno, pokud se vám například nedaří zhubnout, máte tendence chodit a říkat, jak Zdena z vedlejší kanceláře přibrala.

Foto: Profimedia

Nejlepší kamarádka? Která žena ji nemá

Nejlepší obrana

V případě, že jste se staly obětí ženských intrik, nejlepší obranou není útok, ale spíš přehlížení. Prostě ty pomluvy a intriky hoďte za hlavu a dělejte vše, co vám připomene, jaká je vaše cena. Jakmile si budete samy sebou jisté, budete mít zdravé sebevědomí, pomluvy vás nemohou tolik zranit. A když vaše soupeřka uvidí, že jsou její intriky bez odezvy, nejspíš si najde jinou oběť.

Zažily jste někdy něco takového? Staly jste se obětí intrik jiné ženy?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama