Hlavní obsah

Neunesl, že jsem krásná a inteligentní!

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Partner chtěl mít princeznu zamčenou ve věži

Téma týdne: Krása - dar, nebo prokletí? To, že si rubrika získává své skalní příznivce, dokazují četné odezvy. Přidejte se se svým příběhem či názorem i vy! Naše věrná čtenářka Jolana napsala: Pravidelně každý den otevírám vaši rubriku a tento článek mě velmi zaujal, jelikož často řeším tuto otázku.

Článek

Myslím si, že krása má své výhody i nevýhody. Pokud se s ní samozřejmě dokáže dobře naložit. Já osobně jsem studentkou vysoké školy, a když bůh rozdával krásu, inteligenci a rafinovanost, klepala jsem asi jako první na dveře. Vždycky jsem to brala jako výhodu, dokud jsem nepotkala svého, dnes už bývalého, partnera, který byl navenek ze mě unesený, ale v sobě střádal plány, jak mě zničit jako silnou osobnost, protože jako muž nemohl unést to, že jsem pohledná a k tomu inteligentní.

Choval se ke mně jako ke špíně

Postupem času jsem se ocitla v roli manipulované osoby, která sedí doma, aby na ni nikdo nekoukal, s nikým moc nemluvila. Dnes už mu rozumím, kdyby mi totiž permanentně nesrážel sebevědomí, okamžitě bych od něj odešla, kdy bych si uvědomila, jak se ke mě vlastně chová. Jako k té největší špíně. Navenek se ale chvástal tím, jak on, úspěšný muž, dokáže tak krásnou ženskou držet takhle zkrátka. Prostě tři roky teroru, a když jsem si našla v poslední fázi milence, ten nevěřil tomu, že se mnou někdo může takhle zacházet, když jsem mu vyprávěla, co se u nás děje.

S kráskou na jednu noc

A já si postupem času začala uvědomovat, že se asi nechová správně, že chyba není ve mně, ale v něm, což jsem si nikdy nemohla a nechtěla ani připustit. Dnes jsem šťastná, ale když je žena krásná, mám pocit, že ji muži chtějí jen na prožití hezké noci, protože přece nebudou mít doma nádhernou ženu, na kterou mu všichni koukají. A ti, co by chtěli i milovat, se většinou bojí přijít, protože mají strach z odmítnutí, a já se navíc trochu bojím pouštět si k sobě jen tak někoho, takže působím spíše chladně. Takže takový malý začarovaný kruh.

Na druhou stranu jsem se po rozchodu s mým bývalým teroristou naučila vnímat sama sebe takovou, jaká jsem. Dokážu dnes už i použít svoji krásu. Například když jdu na nějaký pohovor, vím, že mám vyhráno, zatím se mi to tedy pokaždé stalo :) Nebo u zkoušky. Nemusím mít ani krátké sukně, ani výstřih. Stačí se jemně nalíčit, zapojit svoji rafinovanost a naše ostatní ženské zbraně a je vyhráno.

Kamarádky to nesou špatně!

Někdy mám ale pocit, že to nesou špatně i moje kamarádky. Když jdeme třeba nakupovat a já vykouknu z kabinky v něčem novém, tak jen obrátí oči v sloup, že já můžu mít i pytel a bude mi to slušet, i když se v těch šatech necítím třeba nejlépe a chtěla bych vážně poradit. Ale jak už to tak na světě je, vše má své pro a proti. Jen se musíme naučit vzít si něco z obojího. Takže se držte, děvčata, ta krásná i ta méně, protože krása je moc subjektivní, nejsou daná žádná pravidla, co je a co není krásné.

Jaký je váš názor? Využila jste někdy krásu ve svůj prospěch? Napište nám, jak vám nebo blízkým komplikuje nebo naopak zlehčuje život na info@prozeny.cz. Máte jedinečnou možnost dokázat, že ve vás něco je, ať už vypadáte jakkoli, a vydělat si příjemných 500 korun.

ynezorPumanzeSaNyknalC