Hlavní obsah

Nezabírají vám léky? A víte, kdy už jde do tuhého?

Foto: THINKSTOCK

Dostáváte jedna antibiotika za druhými? Můžete se vůči nim stát imunníFoto: THINKSTOCK

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jste vy nebo vaši blízcí často nemocní a máte pocit, že vám léky nezabírají? Nejste sami! Co tedy s tím, když přestávají účinkovat? Zjišťovali jsme pro vás!

Článek

Lékaři varují: problém s odolností organismu vůči léčivům stále více roste! Rezistentními se můžete stát například na inzulin či určité látky zabírající na rakovinu. Běžné populace se ale nejvíc týká odolnost vůči antibiotikům. Pojďme si tedy posvítit na tu.

Když už to nefunguje

Co je přesně odolnost a jak vůbec vzniká? „Užívání antibiotik k léčbě a prevenci onemocnění je samo o sobě velmi komplikovanou záležitostí,“ uvádí MUDr. Jan Hlusička. Podle něj s sebou nese jeden závažný a nevyhnutelný fakt – čím častěji jsou tyto léky užívány, tím více si na ně bakterie zvykají a vytvářejí si proti nim odolnost. „Pokud jsou původci infekce vůči podávaným lékům rezistentní, účinnost léčby se snižuje nebo léčba zcela přestává fungovat,“ doplňuje MUDr. Václava Adámková, primářka Klinické mikrobiologie a Antibiotického centra VFN a 1. LF UK.

Antibiotická rezistence je nebezpečná nejen pro samotného pacienta, ale i pro jeho okolí, do kterého se rezistentní bakterie okamžitě začínají šířit. „V dnešní době bohužel existují nejenom takzvané multirezistentní bakterie, tedy takové, které odolávají antibiotikům ze tří různých skupin, ale i bakterie panrezistentní. Ty nereagují na léčbu žádným dostupným antibiotikem. Dostáváme se tak postupně do situace, kdy některé infekce nejsme schopni léčit vůbec,“ doplňuje Václava Adámková.

Foto: thinkstock

Nepodceňujte jejich dobírání a rekonvalescenci po nichFoto: thinkstock

Pořád v jednom kruhu

Jak vám pomůže lékař, pokud na vás léky nezabírají? „Nejdůležitější je zjistit skutečnou příčinu obtíží. V případě antibiotik může být důvod ,nezabírání´ právě ve špatné indikaci, to znamená, že jsou antibiotika ordinována na stavy, které nejsou vyvolané bakteriemi, ale například viry, kvasinkami či jsou zcela neinfekčního původu,“ upozorňuje lékařka Václava Adámková.

Různá onemocnění jsou způsobena různými bakteriemi, které jsou různě citlivé na určitá antibiotika. Pokud antibiotikum zabere, což závisí i na agresivnosti bakterií a zdravotním stavu pacienta, je vyhráno. „Pokud se pacientův stav nelepší, případně dochází ke zhoršení stavu, je nutné další makrobiologické vyšetření, které určí, o jakou konkrétní bakterii jde, a na základě doporučených postupů se předepíše jiné antibiotikum," doplňuje primářka. Kdykoli si lékař není jist vhodným výběrem antibiotika v konkrétním případě, může se dotázat některého Antibiotického centra.

Foto: thinkstock

Když nepomohou jedna, nelečte se sami, ale zajděte znovu za lékařemFoto: thinkstock

Co pomůže?

Jestliže tedy nezabere jedno antibiotikum, nasadí vám lékař jiné. Pokud z běžně dostupných zhruba pěti antibiotik na našem trhu ani jedno neúčinkuje, existují ještě speciální, úzce spektrální, ve volném trhu neprodejná. „A nezaberou-li antibiotika žádná, může dojít až k úmrtí pacienta. Alternativní léčba zde nepomůže," uvádí lékařka.

K alternativním metodám se můžete obrátit až po vyléčení dané nemoci. Patříte-li mezi často nemocné, můžete zkusit k obnově imunity třeba homeopatickou kúru, terapii u čínského lékaře, akupunkturu... Není zaručeně stoprocentní, že se obtíží trvale zbavíte, každopádně pak můžete znovu být schopni reagovat na antibiotika...

Reklama

Načítám