Hlavní obsah

Odbornice na výživu: Dort snědený s radostí vám kila nepřidá

Marta Tovtová se věnuje terapii jídlem, především pomocí ajurvédy a čínské medicíny

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Víte, že dort snědený s radostí a v klidu vám může prospět víc než supervitaminový salát? Jestli chcete vědět víc, čtěte další díl našeho seriálu rozhovorů o výživě.

Článek

Ne na vše v životě máme přímý vliv, ale jídlo a jeho přípravu, jakožto i svůj celkový přístup ke stravování ovlivnit můžeme. Podle terapeutky čínské medicíny Marty Tovtové je potřeba jídlo vnímat jako radost, požitek, prostor pro kreativitu a také jako lék.

Když se řekne zdravé jídlo, hodně lidí si představí zeleninové saláty, mléčné výrobky… Přitom to není tak jednoznačné, ne?

„Přesně tak. Záleží na tom, kdo ten jogurt sní, kdy a s čím ho kombinuje. Stejně tak je to i se syrovou zeleninou. Jde o ochlazující potraviny, takže pokud to sní někdo, kdo má oslabené trávení, zpomalí mu to metabolismus, přivodí trávicí potíže, ale třeba i bolest v krku. Nedělá to rozhodně dobře lidem, kteří mají oslabenou slezinu i yangovou, tedy hybnou sílu organismu, můžou mít průjem nebo mít stagnaci žaludku."

Zmiňujete ochlazující potraviny, jsou ale i zahřívací. Jak je poznáme?

„Je dobré to pozorovat na sobě. Když si dáte teplou polévku s pepřem nebo čaj se zázvorem, orosíte se z horka. Kdežto u zeleninového salátu nebo po melounu vám bude chladněji. Má-li člověk určitou citlivost těla, vnímá, co se děje…"

Foto: Thinkstock

Léto pomalu končí a s ním byste měli opustit i velký přísun čerstvé zeleniny.Foto: Thinkstock

… to ale hodně lidí nemá, a proto hledá informace, co je, či není dobré jíst.

„Aby člověk jedl dobře a jedl věci, které jsou pro něj vhodné, je dobré určitě načerpat vědomosti z dobrých zdrojů. Ale pak věřit sám sobě – pozorovat, co to s vámi dělá. Když chcete být zdraví, musíte se tělu věnovat a cítit, co se děje. My totiž hodně často tělo otupujeme různými dochucovadly, dresinky, solí, překrýváme jednu chuť druhou, a pak necítíme zpětné vazby…"

Někteří z nás mají velmi dobré trávení, takže vůbec nemusejí mít potíže sníst kachnu s pěti nebo smažený řízek a na to šlehačkový dort... Proč by tedy měli přemýšlet?

„Samozřejmě, že je to každého věc. A lidi nad tím často nepřemýšlí, až když začnou mít problémy. I silné trávení se nešetrným zacházením časem oslabí."

Souvisí jídlo s věkem?

„Určitě. Čím jsme starší, oslabuje se nám organismus a více se objevují dysbalance. Nemůžete si tedy dovolit to, co dřív. Zpomaluje se metabolismus, organismus není tak silný, výkonný, tělo všechno tak dobře nevstřebá. Proto je třeba si dávat větší pozor, co jí… Na druhé straně, čím jste starší, potřebujete jíst méně.

Foto: Thinkstock

Dušená či vařená zelenina vyhovuje všem typům, záleží však na množství i kombinaciFoto: Thinkstock

Zmínila jste konstituční typy, jak poznám, jaký typ jsem a co by mi mělo za potraviny vyhovovat?

„Existují odkazy, kde si můžete udělat test, jaký typ jste. Kapha je zakulacená, pevná, má hodně svalové hmoty, ale pomalé trávení a často trpí nadváhou. Pitta je střední postavy, přiměřené svaloviny, potřebuje pravidelně jíst a tráví jí to rychle. Často má potíže s pletí, nesnáší horkost a horké prostředí. Váta jsou typy velmi šíthlé, mají málo svalů, jsou náladové a neurotické, proto potřebují výživnou a teplou stravu... S tímto určitým typem se sice narodíte a máte jej daný, ale vlivem životního stylu ho dostáváte do rovnováhy nebo mimo ni, což pak přináší potíže a nemoci. Vše můžete ale ovlivnit životním stylem a skladbou stravy. Vždycky je však zásadní vnímat, jak vám to vyhovuje, na co máte chuť, jak se po jídle cítíte."

Takže nechat tělo si říct, co je pro něj dobré?

„Ano, to platí ve stavu rovnováhy. Když ale berete spoustu léků, nežijete v souladu se sebou, nechodíte do přírody, žijete ve stresu, tak tělo vydává falešné signály – dej si cigaretu, sklenku vína, sladkost… Chcete-li to změnit, musíte něco změnit. Jídlo vás přivede k uvědomění si vašich potřeb. Nejen těch materiálních, ale i duševních…"

Přichází období častých nemocí. Poradíte, jak se jim vyhnout?

„Stačí se řídit ročním obdobím a potravinami, které do něj patří. Žijete-li v létě v souladu s létem, jíte dostatek sezonního ovoce, zeleniny…, pak je tělo připravené na podzim a neonemocní. Máte-li ale slabé trávení, což poznáte třeba na čerstvé paprice, okurce či lilku, po nichž máte průjem nebo bolest břicha, nejste v pořádku. Vsaďte teď tedy na teplejší věci, včetně zeleniny, zapékejte, dělejte si kaše, polévky."

Foto: Thinkstock

Neskrývejte se, a dort si užijte. Žádné výčitky! Když už, tak užFoto: Thinkstock

Tím se zbavím časté rýmy, nastydnutí, odkašlávání?

„To nemusí být projev nemoci, ale třeba zahlenění těla. To vzniká, když se přejídáte, jíte hodně mléčných výrobků, bílé mouky, cukru. Pomáhá opak, zlehčit stravu, zkusit půst… Ale opět platí, zkoušet, co vám sedí. Někdo bude i při jednodenním půstu trpět, někomu nebude vadit ani půst na týden."

Jak se díváte na doplňky stravy? Vsadit i na ně?

„Je důležité vědět, proč a jaké doplňky stravy užívat. Lidé často vsadí na pro ně nevhodné vitaminy, minerály, což jim nemusí prospět. Kvalita, vstřebatelnost těchto produktů se také velmi liší. Dřív jsem byla zastáncem, že se dá všechno zvládnout kvalitním jídlem, ale žije-li člověk ve městě, pracuje v kanceláři pod umělým světlem a hodně hodin, je potřeba si pomoci. Populární teď jsou superpotraviny, jako je spirulina, chlorella, konopný protein, mladá pšenice a ječmen... V období chřipek bych se přikláněla ke zvýšenému množství vitaminu C a v zimě pak vitaminu D3."

Prosazujete hodně dlouhé vaření potravin, třeba až čtyři hodiny. Nezničí se tím ale to dobré, co chceme z potraviny získat?

„Něco se zničí, ale více získá. Vařením se buduje energie a pro tělo jsou takové potraviny, jako třeba rýže, kaše, kamut a další lépe stravitelné. Oslabené trávení, potíže se zažíváním, průjmy – to je teď skutečně velký problém mezi lidmi…"

Vy jim pomáháte takzvanou terapií jídlem. O co jde?

„Ono je totiž důležité, jak si jídlo připravíte a i za jakých okolností ho sníte. Když naházíte v rychlosti něco na pánev, stejně jako když si dáte čokoládu ve spěchu či koukání do monitoru, nemůžete se cítit dobře. Nemyslím, že byste měli stát pořád u plotny a vyvařovat, ale jde o pečlivost či lásku do toho vloženou. Stejně tak poté i v klidu jíst. Tak jako psychika funguje na cokoli jiného, je to i v jídle: Když sníte dort s láskou, nepřiberete. A naopak. Proto lidi učím k citlivosti k tělu. Snažím se je dovést přes jídlo k sobě samým… Mnohdy totiž používáme jídlo k tom, abychom nic necítili. Tlumíme jím bolest, kterou nechceme cítit… Jenže tudy cesta nevede, protože si tím ubližujeme…Takže je dobré zkusit změnit jídlo, hledat si to, co je pro vás nejlepší, což je pak ruku v ruce spojené s vylepšením zdraví. A nejen s ním."

Načítám