Opustila jsem ho. Neměl peníze!

„Bylo mi třiadvacet, když jsem se seznámila s Dominikem. V té době podnikal, měl vlastní reklamní agenturu. Já sama jsem pocházela z chudé rodiny a byla jsem zvyklá spokojit se i s málem. Během několikaletého soužití s mužem, který hodně vydělával, bral mě do drahých restaurací, koupil mi auto a notebook a platil nájem, jsem si ale na vyšší standard brzo zvykla. Ne že by mě rozmazloval, ale jako studentka vysoké školy jsem si sama nemohla takovéto věci dovolit.

Musím ale říci, že ten vztah rozhodně nebyl z vypočítavosti. Zamilovala jsem se do něho na hudebním festivalu a prvních několik měsíců našeho vztahu jsem vůbec netušila, že jeho firma tolik prosperuje. Dominik mi učaroval tím, jak byl pozorný, milý, hodný a zábavný. Na každý společný večer měl připravený plán, mnohdy jsem si mohla i vybrat, jak bych ráda společný čas trávila. Navíc byl mezi svými kamarády oblíbený a chodil se mnou i na studentské party mezi mé vrstevníky, ačkoli sám byl o deset let starší. Zkrátka jsme se milovali navzájem a velmi upřímně.“

„Nechci říkat, že to byl vztah úplně bez hádek, to určitě ne. Ale vždy se všechno rychle vyřešilo. Po třech letech vztahu ale Dominikova firma začala pomalu krachovat. A po náročném půlroce krachla úplně. V té době jsme se začínali hádat častěji. Já, vysokoškolsky vzdělaná učitelka střední školy, jsem vydělávala málo. A Dominikovi se rozpadala pracně vybudovaná firma. Oba jsme byli na nervy a v depresích.

Dominik začal pracovat na volné noze. Zakázek ale neměl mnoho a z firmy mu zůstal nemalý dluh. Následující dva roky se v našem vztahu peníze řešily opravdu hodně. Někdy nebylo na nájem, jindy mu odpojili mobil, protože neměl na zaplacení. Nechodilo se už do restaurací, ale vařila jsem doma. Přítel sice pracoval, ale klienti platili pozdě a málo. Trvalo to dva roky a já si uvědomila, že takhle to dál nejde. On si mě chtěl vzít, dokonce začínal plánovat svatbu a miminko. Já jsem ale na poslední chvíli odmítla. ,Nemůžeme se vzít, když nemáme žádné peníze. Sotva platíme nájem, máme staré auto. Dva roky tvrdíš, že se dostaneš z dluhů, ale nic se nezměnilo. Tohle opravdu nemá budoucnost,' sdělila jsem mu jednoho večera. A týden nato jsem se s ním rozešla."

Zdá se vám to kruté? Opustit opravdu hodného muže, který partnerku nikdy nepodvedl a v dobách studií ji velmi podporoval, jen proto, že je už dva roky zadlužený? „I mně ho bylo líto, protože jsem věděla, že mě miloval upřímně. A že by pro mě udělal vše, co bylo v jeho silách. Ale na druhou stranu – já jsem nechtěla vychovávat své děti v obavách, zda budeme mít na nájem, zda jim budu moci zaplatit dobré školy a podobně.

Dnes mám již rok nového partnera, který na rozdíl od Dominika peníze má. Zdědil nemalý majetek a také sám velmi úspěšně podniká. Na jaro plánujeme svatbu na Bali a čekáme vysněné miminko. Jsem na jednu stranu opravdu šťastná. Vím, že moje dítě bude mít všechno, já si v klidu budu užívat vše, co k mateřství patří. Mám auto, pomocnici do domácnosti, koupit si mohu prakticky cokoli. Ale na stranu druhou vím, že můj současný přítel je nevěrník. ,Na monogamii nevěřím. Miluji tě, postarám se o rodinu a do konce života tě neopustím. Ale nemůžu ti slíbit, že budu celý život sexuálně věrný,' řekl mi hned na začátku vztahu. A já jsem na tu dohodu kývla. Na okolí působíme jako dokonalý šťastný pár, milujeme se spolu, máme výborný sex, těšíme se oba na rodinu. Tak snad jsem se rozhodla dobře.“

Zároveň ale Simona přiznává, že byla na začátku rozčarovaná. Sice má bohatého muže a před sebou vcelku bezstarostnou budoucnost, ale strach z toho, kdy ji poprvé podvede, má stále. A až to přijde podruhé, potřetí… „Musela jsem to přijmout jako fakt. A prostě doufat, že se o tom nedozvím. A že se partner bude snažit, aby mi všechny jeho zálety zůstaly utajené. Konec konců, říká se, co oči nevidí, srdce nebolí. A já to tak chci mít i ve vztahu,“ popisuje svoje názory Simona. A dodává, že i přes to všechno si je nyní jistá, že lepšího partnera by už nenašla. „Alespoň to řekl na rovinu a jedná férově. Já už nejsem ve věku, kdy bych mohla dalších deset let vybírat někoho dokonalého. Prostě jsem realistka,“ uzavírá Simona.

Co vy na to? Myslíte si, že je Simona hloupá zlatokopka, která opustila věrného a hodného muže jen kvůli penězům? Myslíte, že se rozhodla špatně? Jak byste reagovaly vy?