Článek
Před rokem jsem si k narozeninám přála internet a manžel mi ho pořídil. Po večerech jsem si tu udělala profil i s fotkami, že hledám kamarády na psaní. Ano, kamarády jsem opravdu našla, ale navíc k tomu člověka, co mě hned po prvním kontaktu velmi zaujal. Je rozvedený, má tři děti a dvě ve své péči.
Začali jsme psát o sobě, jaké máme životy a zjistili jsme, že máme hodně společného. Psali jsme si skoro každý den asi tři měsíce, a potom jsme si vyměnili telefonní čísla. Začali jsme si psát sms, ale zatím nějaký čas si nezavolali. Až jednou jsem byla večer sama doma, manžel odjel přes noc k rodičům, tak poprvé zavolal. Jeho hlas byl úžasný, úplně mě překvapil, jak byl příjemný a okouzlující.
No byla jsem v telefonu hodně nervozní. Pak jsme zase komunikovali přes internet a volali přes icq, když jsem byla sama doma. Nakonec jsme se domluvili, že se sejdeme. Bydlí ode mě daleko, asi tři hodiny cesty, takže dojel, když jsem věděla, že budu zase sama.
Naše první setkání bylo zvláštní, hodně jsem se styděla, ale on byl tak úžasný, že jsem se hned rozpovídala. Seděli jsme v herně až do rána. Prostě jsme si měli toho tolik říct a nasmáli jsme se. Bylo to opravdu krásné setkání. Na rozloučenou jsme si dali pouze pusu a řekli si, že si napíšeme. Jak jsem přišla domů, tak jsem ho pořád měla před očima a cítila, že ho musím znovu potkat.
Zpočátku jsme si jen psali a volaliFoto: Thinkstock
To stejné věděl on. Takže při dalším setkání to bylo jasné, po kávě jsme šli spolu do hotelu. Milování s ním byl ten nejkrásnější zážitek v mém životě. Za tu noc to samozřejmě nebylo jen jednou a i ráno jsme v tom pokračovali.
Potom už jsem musela jít domů, tak jsme se museli rozloučit, bylo to hrozně těžké ho opustit. Měla jsem strašné výčitky svědomí vůči manželovi, ale na druhou stranu jsem zjistila, že jsem se zamilovala. Prostě teď vím, že to jde milovat dva muže najednou. Dnes už to bude rok, co se spolu scházíme a pořád je to složitější situace.
Nevím, co mám dělat, nemůžu se rozhodnout. Nevím, jak to v budoucnu všechno dopadne, ale nechci žádnému ublížit. Manžel samozřejmě nic netuší. Nikdy jsem neplánovala, že se takhle zamiluji do druhého muže. Kdybych nebyla vdaná, bylo by to jednodušší. Za ten rok jsme spolu prožili hodně krásných chvil. Nemyslím jen milování, ale naše setkání je vždy nádherné a plné romantiky.
Vím taky, že se hrozně trápí, že by mě chtěl mít jen pro sebe, ale situace nám to teď momentálně nedovolí, věděl, do čeho jde, že jsem vdaná. Nepočítali jsme, že to dojde takhle daleko, je to prostě osud. Jsem zvědavá, jak tohle jednou dopadne...
Chcete Sandře něco poradit? Ocitly jste se v podobné situaci? Jak jste ji vyřešily? Své názory a příběhy pište do diskuse nebo na info@prozeny.cz.
