Článek
Vždycky jsem si myslela, že výraz „svině klouzavý“ patří do slovníčku kulinářů. Ale možná krásná Pretty Julia Woman blufovala s těmi šneky na talíři, třeba jí taky padaly silonky stejně jako tisícovkám žen před ní, při ní i po ní. Ale ona aspoň v restauraci seděla. A předpokládám, že Richard Gere, bohatý kontem i duchem, nenechal jet svou luxusní společnici z večeře podzemkou. Těch pár kroků ke Cadillacu bych asi taky dala. Jenže mě čeká tramvaj. Už když vykročím ze dveří kanceláře, dojde mi, že jsem udělala chybu. Nést zároveň květinu, kabelku a nákup znamená vyautovat hned na začátku jediný pár rukou, který může svině klouzavý zpacifikovat. Ne, že by gentlemani vymřeli zcela. Ale když se mi sune ke kotníku silonka, je to přece jen delikátnější situace, než když se mi rozkutálejí brambory. Ani pokus doběhnout tramvaj nebyl dobrý nápad. To, co by možná ještě chvíli vzdorovalo gravitaci, kleslo během pár vteřin o notný kus. Já vím, že po padesátce to jde rychle. Ale silonky jsi z toho mohl vynechat, vesmíre.
Je spravedlivé dodat, že punčochy, případně punčocháče, záleží, zda vaše končetiny preferují společné nebo oddělené lože, se aspoň chovají konzistentně. Padají skoro vždycky. Podpatky jsou nevyzpytatelné. Drží několik let a najednou si jeden, jako by se nechumelilo, upadne. Může se ale klidně i chumelit, padání podpatků není závislé na ročním období. Tady platí jiná pravidla. Nikdy se tak nestane před dveřmi bytu či oficínou obuvníka. Často to ale přijde cestou na důležitou schůzku. Možná je to nejistou chůzí, kterou způsobí nervozita, že podpatku rupnou nervy a předčasně opustí palubu lodičky. A protože na důležité schůzky dámy většinou nosí podpatky extra vysoké, je to ztráta citelná. A viditelná. Nikomu nepřeji řešit přede dveřmi knižního nakladatele dilema, zda do jeho pracovny vkulhat nebo přišustit bosky. Předvádět muži kuří oka v punčochách mi na první schůzce přece jen přišlo trochu kách, tak jsem zvolila vkulhání. Na jeho tázavý pohled jsem ukázala na lodičky: „Dosud jsem nosila boty z toulavého telete. Teď je však vystřídala kulhavá kráva.“ Inu, věk nezastavíš. Ale plácli jsme si. A knížky vyšly už čtyři.
Než se pustíte do některé z knih Lucie Šilhové, dejte si před tím i pár jejích starších fejetonů, náramně se pobavíte a přijdete na jiné myšlenky.
