Článek
Ze začátku našeho vztahu jsem měla nějaké kapesné, které vždy padlo na drobnosti, za které člověk obvykle utrácí, akorát teď jsem utrácela za dva, on totiž neměl údajně žádné peníze. Postupně mi to začalo vadit, ale nic jsem neříkala. Daniel si později našel práci a básnil, jak jeho první výplatu utratíme za pěkné věci a kam všude mě pozve. To se nestalo, a když jsem ze srandy nadhodila, že mi něco slíbil, okamžitě jsem byla ta vyčuraná holka, co je na peníze. Jeho rodiče byli hrozní šetřílci a on tvrdil, že tuhle jejich vlastnost nenávidí, přitom byl ale úplně stejný.
Strašně žárlil...
Vlastně ani nevím, jestli mě miloval nebo spíše chtěl vlastnit. Po roce jsem toho začala mít dost a našla si jiného. On se s tím ale nevyrovnal, začal mi dělat potíže, třeba přítele vyhledal a začal mu nalhávat nepravdy o mně. Stejně tak to udělal se dvěma dalšími kluky. Když jsem měla třeba schůzku s jedním z nich, přišel tam a vytáhl na něho plynovou pistoli...
Na další schůzce, už s jiným klukem, mě zase sledoval. Prosil, omlouval se, brečel, citově mě vydíral, vyhrožoval sebevraždou. Byl schopný v podstatě čehokoliv. Jednou přišel na stejný koncert, kde jsem byla já. Vytáhl mě ven a zase začal s prosbami. Chytl mě za ruku, a když jsem chtěla odejít, dal mi ránu do obličeje. Začali jsme oba brečet a on se opět omlouval. Po třech měsících jsem se však nechala přemluvit a bohužel se k němu vrátila. A pak nastalo peklo.
Žárlivé scény byly i kvůli maličkostiFoto: shutterstock.com
Podvedl mě se sestřenicí
Dozvěděla jsem se, že během té doby, co jsme spolu nebyli, se vyspal s více dívkami. Vzalo mi to absolutně chuť se ho dotýkat. Možná proto na mě začal neskutečně žárlit. Kontroloval mi e-maily, lezl mi do telefonu, jako by byl jeho. Stýkání s kamarády? Ani nápad. Vadily mu i mé kamarádky. Nedovolil mi se s někým vídat, nedovolil mi se s někým bavit, všechno musel mít pod kontrolou. Ale sám se, jak se mi později doneslo, za mými zády stýkal s mou starší sestřenicí.
Několikrát jsem se snažila ho vyhodit ze svého domu. Křičela jsem na něho, ale to nepomohlo, tak jsem vzala jeho věci, hodila mu je za dveře a zabouchla za ním. Pak ovšem zvonil tak dlouho, dokud jsem neotevřela. Zakazoval mi výstřihy a když se na mě někdo jen podíval, neodpustil si k tomu nějakou sprostou poznámku. Jak trapně mi za něho pak vždy bylo. Už dávno jsem ho nemilovala, netěšila jsem se na něho, hnusil se mi. Rozhodla jsem se, že to skončím.
V té době jsem někoho potkala a bláznivě se zamilovala. Ten člověk mi pomohl, abych se od Daniela odpoutala, a dodnes jsem mu za to vděčná, i když už s ním nejsem. Dnes už mám milujícího a hodného přítele, ale nemá to se mnou lehké. Sama sebe nenávidím za to, že se nedokážu ovládnout, ale hrozně žárlím a mám tendence dělat to, co dělával Daniel. Snad se to časem zlepší.
